Phenotypic Variability in a Large Czech Family with a Dynamin 2-associated Charcot-Marie-Tooth Neuropathy.

Haberlova J, Mazanec R, Ridzon P, Barankova L, Nurnberg G, Nurnberg P, Sticht H, Huehne K, Seeman P, Rautenstrauss B. J Neurogenet. 2011 Dec;25(4):182–8. IF: 1,95

Mutace Dynamin 2 genu (DNM2) způsobí autosomálně dominantní (AD) onemocnění Charcot-Marie-Tooth (CMT). V tomto článku, uveřejněném v časopise Journal of Neurogenetics, autoři informují o jedné velké české rodině s 15 postiženými členy s fenotypem AD CMT mimořádné variability. Vazebná analýza pomocí SNP čipů lokalizovala příčinu na chromozomu 19p13.1-13.2. Jako jediný asociovaný s CMT byl v této oblasti právě gen pro Dynamin 2 (DNM2). Následná sekvenční analýza tohoto genu odhalila novou missense mutaci. Fenotyp CMT v této rodině ukazuje mírnou až střední poruchu s relativně zachovalými horními končetinami a velmi širokým rozmezím věku nástupu klinických příznaků od časného – kolem 12 let – až do pozdního nástupu během pátého decenia. Žádné další příznaky nebyly u členů této rodiny pozorovány. Progrese byla pomalá, bez ztráty chůze. Autoři naznačují, že v rodinách s významnou klinickou variabilitou CMT je vhodné zvážit vyšetření DNM2 genu, vyšetření tohoto genu je zatím prováděno velmi zřídka.
 
Kolik různých genů, podílejících se na vzniku CMT již známe? A můžeme nějaký označit za nejhorší (zodpovědný za rychlou progresi onemocnění)? Lze tedy nově nalezenou missence mutaci DNM2 genu označit za příznivý faktor? Zeptali jsme se autorky článku, MUDr. Jany Haberlové, Ph.D.
Do dnešní doby bylo popsáno více než 50 genů, kauzálních pro CMT. Nejčastějším typem CMT je tzv. typ CMT1A, který je podmíněn duplikací PMP22 genu, a porucha tohoto genu je příčinou nemoci u cca 70 % CMT pacientů. Nalezená mutace v genu DNM2 a hlavně klinické nálezy v této rozsáhlé rodině rozšiřují poznatky o klinické variabilitě CMT, mutace sama o sobě však není prediktivním faktorem tíže postižení. Ze známých příčin CMT jsou nejtěžší postižení způsobena typicky mutacemi zejména v těchto genech: MFN2, GDAP1, MPZ nebo GAN. Většina dosud popsaných mutací v DNM2 genu vede spíše k mírnějšímu nebo střednímu postižení.

Vytvořeno: 12. 3. 2013 / Upraveno: 7. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.