Properties and growth of human bone marrow mesenchymal stromal cells cultivated in different media.

Turnovcova K, Ruzickova K, Vanecek V, Sykova E, Jendelova P. Cytotherapy. 2009; 11(7):874–85. IF: 3.471

V časopise Cytotherapy vyšel článek MUDr. Karolíny Turnovcové, doktorandky Ústavu neurověd, a jejích spolupracovníků. V publikované práci pozorovali vlastnosti a charakter růstu mezenchymálních stromálních buněk kostní dřeně pěstovaných na různých médiích. Použito bylo jednak alpha – Minimum Essential Medium (alpha-MEM) s přídavkem krevního séra různé koncentrace a původu, jednak speciální růstové médium pro kultivaci mezenchymálních stromálních kmenových buněk (MSCGM). Sledována byla tvorba kolonií (jejich počet, průměr a celková plocha), čas zdvojení, buněčný cyklus a exprese 16 povrchových markerů v buněčných kulturách získaných z kostní dřeně zdravých dárců. Autoři z výsledků vyvozují, že je z testovaných kultivačních médií nejvhodnějším médiem alpha-MEM obohacené sérem z periferní krve od dospělých dárců krevní skupiny AB.
 
V závěru práce zmiňujete, že se uvedené médium zdá být slibným kandidátem ke klinickému užití. Jaké konkrétní užití máte na mysli?
Odpovídala doktorka Karolína Turnovcová:

Mezenchymální kmenové buňky jsou buňky se známými trofickými a imunomodulačními účinky a známou schopností diferenciace in vitro do chondrocytů, adipocytů a osteoblastů. Zdrojem mesenchymálních kmenových buněk je nejčastěji kostní dřeň, kde jsou ovšem tyto buňky obsaženy v množství menším než jedno procento. Klinické využití tedy vyžaduje rychlé pomnožení in vitro s udržením žádoucích vlastností buněk. Tyto aplikace vyžadují podání velkého množství buněk, řádově miliony na kg hmotnosti, často i opakovaně. V současnosti se využívají v klinických testech, které jsou založeny na jejich protizánětlivém působení, kde můžeme ze současných světových klinických pokusů jmenovat terapii systémových zánětlivých onemocnění nebo idiopatických střevních zánětů, GVHD, subklinické rejekce transplantovaných orgánů, trofické účinky se využívají v terapii diabetické nohy, infarktu myokardu nebo jaterní cirhózy. Diferencované autologní buňky mohou být také kandidáty pro léčení osteoartrózy nebo patologie kosti.
 
-az-

Vytvořeno: 8. 4. 2010 / Upraveno: 7. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.