Melenovsky V, Skaroupkova P, Benes J, Torresova V, Kopkan L, Cervenka L. Kidney Blood Press Res 2012 35:167–173. IF: 1.464
Ústav fyziologie
Morbidita a mortalita asociovaná se srdečním seháním (HF) z objemového přetížení a vztah mezi srdeční hypertrofií a přežitím byly předmětem této studie. U 71 Wistar potkanů byla vytvořen aorto-kavální píštěl, způsobující objemové přetížení srdce. Zvířata byla sledována 52 týdnů. Na konci studie bylo 72 % potkanů mrtvých a 82 % zvířat rozvinulo znaky HF. Ze studie vyplynulo, že poměr mezi hmotností srdce a tělesnou hmotností je negativně asociován s délkou přežití.
Znaky srdečního selhání se rozvinuly u 82 % potkanů. Jak je možné, že se po tak dlouhé době neobjevily u všech zvířat? Zeptali jsme se prof. MUDr. Luďka Červenky, CSc.:
Zcela upřímná odpověď je, že nevíme. Avšak je potřeba si uvědomit, že na konci pokusu 72 % potkanů nežilo a u těch, kteří žili, tak 82 % vykazovalo známky rozvinutého srdečního selhání. Jinak řečeno, pouze 4 potkani z původního počtu byli bez známek rozvinutého srdečního selhání. Já osobně si to vysvětluji individuální biologickou variabilitou (zvýšenou odolností), protože technické selhání (tj. nenavození aorto-kavální píštěle) bylo vždy na konci pokusu vyloučeno. Avšak, když si člověk přečte celý tento článek, tak si znovu uvědomí, jak je tento model z patofyziologického hlediska vhodný pro studium progrese chronického srdečního selhání.
-mk-
