Klapkova E, Kukacka J, Kotaska K, Suchanska I, Urinovska R, Prusa R. Clin Lab. 2011 57(7–8):599–606. IF: 0.827
Na Ústavu klinické biochemie a patobiochemie stanovovali pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) hladiny metotrexátu a jeho metabolitu 7-hydroxymetotrexátu a porovnávali je s výsledky získanými pomocí fluorescenční polarizační imunoanalýzy (FPIA2). Získaná data signalizují, že při hladinách metotrexátu > 1 μmol/L jsou výsledky získané oběma metodami shodné. Při koncentracích metotrexátu < 1 μmol/L dochází při stanovení pomocí FPIA2 k jejich nadhodnocení.
Hlavní autorky článku, Ing. Evy Klapkové, Ph.D., jsme se zeptali, proč jsou získaná data tak významná:
Metotrexát (MTX) je cytostatikum, které je využíváno k léčbě mnoha maligních onemocnění. Je to cytostatikum, které má svého antagonistu, leukovorin, a proto je používán v široké škále dávek. Monitorování plazmatických koncentrací metotrexátu je důležité pro kontrolu plazmatických koncentrací během infuze, pro včasnou prevenci toxických projevů a ke stanovení dávky antagonisty v závislosti průběhu eliminace MTX ve fázi postinfuzní. Je uváděno, že toxické účinky se začínají rozvíjet, neklesne-li plazmatická koncentrace MTX do 42. hodiny od zahájení infuze pod hodnotu 0,05 μmol.l–1. Při aplikaci vysokých dávek ale přetrvávají plazmatické koncentrace MTX na hodnotách vyšších, než je prahová koncentrace i po dobu 72–96 hodin (u rychlých eliminátorů), a pak je nutné individualizovat dávku antagonisty na základě monitorovaných koncentrací MTX v průběhu eliminační fáze.
Metotrexát je metabolizován na 7-hydroxymetotrexát, v menší míře se vyskytuje i kyselina 2,3-diamino-N10-metylpteroová a také polyglutamáty metotrexátu. Všechny tyto metabolity mohou ovlivňovat správnost stanovení hladiny samotného metotrexátu v případě použití imunochemických metod, z nichž nejčastěji rutinně používaná metoda pro stanovení plazmatických koncentrací MTX je fluorescenční polarizační imunoanalýza (FPIA2). Druhou nejčastější metodou ve specializovaných laboratořích je stanovení MTX za použití kapalinové chromatografie. Tato metoda je mnohem přesnější, nedochází zde k ovlivňování výsledku hladiny MTX přítomnými metabolity, a ještě umožňuje i souběžné stanovení hladiny 7-hydroxymetotrexátu. Odborné studie, stejně tak jako naše měření, poukazují na rozdíl při použití imunochemického měření v porovnání s chromatografickým stanovením, a to tak, že při imunochemickém stanovení dochází u některých měření k falešně vyšším hodnotám naměřeného metotrexátu. Naše práce uvádí, že k těmto rozdílům dochází zejména až v terminální fázi poklesu hladiny MTX, a to především u hodnot nižších než 1 μmol.l–1. Rozdíl mezi imunochemickým stanovením a chromatografickým dosahuje v některých případech až 100 %. Problémem je, že toto falešné nadhodnocení výsledku se vyskytuje pouze v některých případech, pravděpodobně v závislosti na množství přítomných metabolitů. V literatuře je uváděno, že falešně vyšší hodnoty MTX mohou ovlivňovat terapii a vést k relapsu onemocnění způsobenému podáváním vyšších dávek leukovorinu, zejména u vysokodávkových terapií. Proto by k monitorování hladin MTX měla být využívána především kapalinová chromatografie. Na druhou stranu nevýhodou této metody oproti imunochemickému stanovení je, že většina laboratoří neposkytuje výsledky chromatografického stanovení 24 hodin denně, jelikož tato metoda je časově i technicky mnohem náročnější na provedení.
-mk-
