Hort J, Bartoš A, Pirttilä T, Scheltens P. Eur J Neurol. 2009 Jul 29. IF: 2.732
O tom, jak se v evropských zemích měří v rámci diagnostiky hladiny některých markerů v cerebrospinálním moku pacientů s demencí, píše ve svém článku v European Journal of Neurology doc. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., z Neurologické kliniky dospělých. V rámci studie byla formou dotazníků sesbírána data z 25 zemí EFNS (European Federation of Neurological Societies). Dotazy se týkaly měření hladin vybraných biomarkerů v mozkomíšním moku používaných v diagnostice demence. Bylo zjištěno, že se ve většině zapojených zemí (18 z 23) běžně měří hladiny beta amyloidu, celkového proteinu tau a fosforylovaného proteinu tau. Tato metodika je považována za jednu z nejspolehlivějších a nejpřesnějších pro časný záchyt a diferenciální diagnostiku Alzheimerovy choroby. Pracoviště, která ji provádějí, však musí mít kvalitní kontrolní soubor, jinak jsou výsledky této nově zaváděné metodiky obtížně reprodukovatelné. Jednotlivé státy a dokonce některé laboratoře v rámci jedné země se však mezi sebou lišily mezemi normy. To znemožňuje interpretovat absolutní naměřené hodnoty a neumožňuje provádět ani „second opinion“ u složitějších případů. Zjednodušeně řečeno, nálezy u pacienta vyšetřeného například ve Velké Británii mohou být považovány za normální, zatímco ve Švédsku by byl již označen za typický případ Alzheimerovy choroby. Autoři upozorňují, že tento fakt znemožňuje vzájemné porovnání výsledků a následnou interpretaci a užití v klinické praxi. Vybízejí k provedení multicentrické studie, která by měla za cíl objasnit příčinu této heterogenity.
Na následující otázky jsme se zeptali doc. MUDr. Jakuba Horta, Ph.D.
Nemáte v plánu být koordinátorem této multicentrické studie právě vy?
Zmiňovaná multicentrická studie, kterou v závěru naší publikace doporučujeme, je nesmírně logisticky a finančně náročná, a nejsme ji proto schopni realizovat. Bude nejspíše financována z evropského grantu (rámcové programy EU) nebo přímo prostřednictvím nové evropské iniciativy nazvané EU joint programming. Tuto vědeckou iniciativu založilo a získalo pro ni příslib finančních prostředků Francouzské předsednictví EU před více než rokem. Zamýšlená studie je velmi důležitá a bude zaštítěna některým z renomovaných pracovišť, která metodiku mozkomíšního moku provádějí řadu let a ve velkém. Tato pracoviště mají větší zkušenost než my na Neurologické klinice v Motole, proto na ní budeme spolupracovat pouze jako spoluřešitelé. Již i námi provedený evropský průzkum byl časově a logisticky velmi náročný. Bylo možné ho uskutečnit pouze pod záštitou Vědeckého panelu pro demence Evropské federace neurologických společností (EFNS), jehož jsem místopředsedou.
Jak si ji blíže představujete?
Měly by být u jasně definovaného souboru pacientů (neuropsychologicky, MRI, laboratorní screening) odebrány vzorky mozkomíšního moku na několika desítkách evropských pracovišť a ty by měly být zaslepeně vyšetřeny ve dvou až třech specializovaných laboratořích. Vzorky by měly být zpracovány standardním způsobem, který pak bude doporučen jako vhodný nebo dokonce závazný postup. Jedním z možných důvodů, proč výsledky z řady pracovišť jsou protichůdné a v podstatě nesrovnatelné, je například skutečnost, že někde vzorky před zpracováním zmrazují, jinde je vyšetřují nezamražené, likvor se odebírá v různou denní dobu (diurnální kolísání hladiny) nebo se provádí zpracování v laboratoři rozdílným způsobem.
-az-
