Mahenthiralingam E, Marchbank A, Drevinek P, Garaiova I, Plummer S. BMC Microbiol. 2009 Dec 7;9:251. IF: 2.877
Tato práce, na níž se mimo jiné podílel as. MUDr. Pavel Dřevínek z Pediatrické kliniky, sledovala míru přežívání dvou kmenů laktobacilů (LAB) po pasáži trávicím traktem. LAB bakterie jsou důležitou součástí střevní flory a jsou široce užívány jako probiotika. K jejich identifikaci byla užita metoda založená na PCR – tzv. Random Amplified Polymorphic DNA (RAPD), vhodná pro rychlý rozbor bakterií na úrovni kmene. Kmen L. salivarius nebyl vykultivován ze stolice ani jednoho z 12 dobrovolníků před podáním probiotik, ale po jejich podání byl objeven u 4 z nich. Kmeny L. acidophilus byly nalezeny u 3 sledovaných před a u 10 z 12 dobrovolníků po podání kapsle.
Podařilo se prokázat, že RAPD je metoda vhodná k identifikaci střevních bakterií. Tento poznatek bude jistě užitečný pro další studie bakteriálních probiotik.
Na to, s jakým cílem byla celá studie prováděna, jsme se zeptali as. MUDr. Pavla Dřevínka:
Důvodem studie bylo ověřit účinnost probiotických kapslí, resp. potvrdit obecnou domněnku, že kmen přítomný v kapsli se po jejím pozření usídlí ve střevě a bude přítomen též ve stolici příjemce probiotika. V době rutinního používání probiotik se zdá být takový pokus nadbytečný, ale kupodivu žádná práce dosud nezjišťovala, zdali bakterie, které jsou „na startu cesty“ (tj. v probiotiku), se plně shodují s těmi, které jsou vykultivovány „v cíli“ (tj. ve stolici). Výsledky nakonec opravdu prokázaly záchyt probiotických kmenů ve stolici, ovšem jejich přítomnost zde byla silně omezena jen na dobu podávání probiotika. Kromě jiného jsme též poukázali na to, že mnoho různých komerčních probiotik se mezi sebou de facto neliší, neboť v sobě obsahují stejný LAB kmen.
-mk-
