Volumetry of the human amygdala – an anatomical study.

V Psychiatry research byla uveřejněna studie, která měla za cíl stanovit objem amygdaly a zjistit jeho závislost na pohlaví a věku. Podkladem pro měření byla její cytoarchitektura. Objem byl určován ze sériových řezů obarvených dle Nissla. Nepotvrdilo se, že se objem mění v závislosti na pohlaví a věku. Výsledky měření mohou být v dalších pracích užity jako standardní hodnoty.
 
Na to, co si máme pod MR volumetrií amygdaly představit a jaký má smysl objem amygdaly měřit, jsme se zeptali MUDr. Daniela Hořínka, Ph.D.:
Amygdala je malé jádro šedé hmoty, trochu záhadné a často popularizované („amygdala a zločin, amygdala a schizofrenie, amygdala a sex“ apod.)
 
Faktem je, že amygdala hraje nezastupitelnou roli v analýze informací s emočním kontextem. Tato funkce je do jisté míry nezávislá na hipokampu. Ukázal to půvabně jednoduchý pokus publikovaný v roce 1995 v Science u nemocných s bilaterálním poškozením hipokampu nebo amygdaly http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7652558. Pacientům byl prezentován modrý čtverec ve spojení s elektrošokem. Nemocní s poškozením hipokampů neudrželi informaci, že po modré barvě bude následovat bolestivý elektrošok, ale měli přitom vegetativní odpověď odpovídající vyvolání strachu. Nemocní s poškozenými amygdalami oproti tomu po modrém čtverci elektrošok čekali, ale bylo jim to jedno. Amygdalu zapojujeme při analýze výrazu tváře, analýze barvy hlasu, konzumaci oblíbeného nápoje apod. Právě tyto funkce jsou časně postiženy při atrofii předního temporálního laloku, například u frontotemporální demence nebo (v menší míře) u epilepsie temporálního laloku.
 
Objem amygdaly nám dává nepřímou informaci o její strukturální integritě a zachování funkce, proto objem amygdaly měříme. Nejlepším zdrojem dat je samozřejmě magnetická rezonance s vysokým stupněm rozlišení. Problémem takového měření je, že amygdala je anatomicky komplikovaná struktura, jejíž hranice podle anatomického atlasu na snímku MR nenajdete. Existují tak různé postupy ve volumetrii amygdaly: a) anatomická-manuální volumetrie, kterou jsme použili ve spolupráci s anatomy ve zmiňované práci my, b) semi-automatická volumetrie využívající arbitrárně stanovených hranic pro měření, aby bylo jednodušší, snáze reprodukovatelné a naučitelné i pro neanatomy a c) plně automatizovaná volumetrie prováděná pouze softwarem, kterou může provádět kdokoliv; její výhodou je vysoká spolehlivost, ale nevýhodou nízká anatomická přesnost.
 
Optimální a všeobecně uznávaná technika stanovení atrofie mozku a jeho subtruktur in vivo zatím neexistuje. Podle volumetrických dat také zatím nikdo standardně neléčí. Data jednotlivých technik měření se porovnávají a hledá se budoucí konsensus. Je to příležitost k zajímavému výzkumu, naše výsledky snad trochu přispěly k téhle diskusi.
 
-mk-