Ke konci loňského roku byli oceněni nejlepší učitelé fakulty v rámci ankety Studentské hodnocení výuky. Každému z nich jsme položili tři stejné otázky a postupně vám je uvedeme v malém miniseriálu. Dnes přinášíme odpovědi doc. MVDr. Luďka Vajnera, CSc., vedoucího Ústavu histologie a embryologie.
1. Získal jste ocenění za kvalitní pedagogickou práci pro fakultu od studentů. Čeho si, podle vás, studenti nejvíc cení na dobrém učiteli?
To je tak subjektivní záležitost, že si mohu jen připomenout, proč si já dodneška vážím některých svých učitelů – dokázali mi daný předmět přiblížit tak, že byl i zajímavý, a chovali se rovně, i když někteří z nich dost tvrdě.
2. Myslíte si, že platí rovnice – vyjádřeno matematicky – oblíbený učitel se rovná oblíbený předmět, který vyučuje?
Obávám se, že každý student má svůj oblíbený předmět. Takže nevím. A oblíbený učitel – to přece byl i Zlatoslav Lockhart z Bradavic.
3. Objevují se hlasy, že by vysokoškolští pedagogové měli mít pedagogické vzdělání. Jak vy se na to díváte?
Učit jsem začal v roce 1992 na Fakultě veterinárního lékařství v Brně. Tam bylo absolvování tzv. pedagogického minima do určité doby podmínkou setrvání na postu asistenta. Tomu jsem unikl příchodem na 2. lékařskou fakultu UK. Asi je to ale rozumné – i když teď mluvím sám proti sobě, protože by se mi už zoufale nechtělo na stará kolena chodit do školy (mozek už tak dobře nefunguje 
). Pedagogické zkušenosti nicméně rozhodně přijdou vhod, dost využívám toho, že jsme dlouhá léta s manželkou vedli vodácký oddíl a před 15 lety jsme začali pomáhat s programy pro rovery a rangers (dospívající a raní dospělí ve skautu) a zkusili jsme vytvářet programy i pro mladé skautské rodiny.
Děkuji za vaše odpovědi
-mc-
