Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.
Sám o sobě říká:
„Chci sám sebe vidět reálně – kde sedím, kde pracuji, co jsem a co dělám.“
Trocha historie:
Již před začátkem studia na Fakultě dětského lékařství začal pracovat na Patologickém ústavu u prof. Stejskala, kam pak i po celou dobu studií docházel. Promoval v roce 1979 a poté nastoupil na Ústav patologie a molekulární medicíny, kde pracuje dodnes. „V osmdesátých a devadesátých letech jsem byl rok v Británii a přes rok ve Spojených státech, kde jsem se mohl naučit nejen novým diagnostickým přístupům, ale také získat zkušenosti ve způsobech práce na proslulých pracovištích. To se samozřejmě, spolu s přebíráním zkušeností od mých učitelů, promítlo do práce na našem pracovišti.“
Současnost:
Pan profesor je přednostou Ústavu patologie a molekulární medicíny od roku 1992. Spolu s kolegy dr. Camprem, dr. Soukupem a biology působícími na pracovišti založili tzv. Lymfomovou skupinu, která se zabývá diagnostikou solidních hematologických malignit dospělého věku. V náplni mají také konsultační činnost pro velkou část republiky.
V kolegiu děkana:
Je proděkanem pro studium teoretických a preklinických oborů a pro přijímací řízení v českém jazyce. „Jsem teprve na začátku, kdy si potřebuji zmapovat terén. Třetí ročník znám, ale potřebuji se seznámit i s vizemi studentů nižších ročníků a jejich učitelů.“ Svou práci si nepředstavuje jen jako úřední úkol, ale chtěl by určit směr, kterým se fakulta bude orientovat ve výuce. „Nároky okolního světa stoupají a je potřeba, aby studenti získávali trvalé znalosti, které jim zůstanou po celý život.“ Na otázku, zda plánuje nějaké větší změny, odpovídá: „Doba prověřila, že rozvrh, uspořádání a objem výuky jsou v této chvíli optimálně naladěné, a nemyslím si, že by bylo šikovné do toho vstupovat. Když vám něco dobře běží, tak to raději neměňte.“ Nejpodstatnější částí přijímacího řízení je z jeho pohledu ústní pohovor: „Jiskra v oku studenta je důležitější než výsledky vědomostních testů,“ říká. Rád by se také více soustředil na studentskou anketu a čerpal v ní novou inspiraci pro rozvoj a pozitivní stimulaci výuky na fakultě. Nelíbí se mu ale, že anketa je ve své části psaných komentářů k výuce anonymní, a rád by se zasadil i o to, aby bylo možné anketu vyplnit nejen před zkouškou, ale i po zkoušce z daného předmětu.
Bulvární okénko – Roman Kodet bez titulů a funkcí:
Doslechla jsem se, že se ve volném čase zabýváte botanikou...
„Ano, již po mnoho let. Máme rozsáhlou sbírku dokumentovaných cévnatých rostlin a jejich biotopů. Je to práce pro volné chvíle a toulky přírodou, je téměř nekonečná, velmi uklidňuje a také cvičí paměť.“
Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?
„V předminulém týdnu mě nejvíce potěšila excelentní obhajoba disertační práce Mgr. Heleny Břízové, kterou jsem měl jako školitel na starost. Byla to jedna z nejlepších obhajob, které jsem kdy v komisi Biologie a patologie buňky slyšel.“
Máte nějakou špatnou vlastnost, pro kterou se na sebe třeba občas i zlobíte?
„Neuvěřitelně odkládám rozhodnutí věcí, které nechci rozhodnout.“
Jezdíte si někam odpočinout třeba o víkendu nebo v létě?
„Ano, především do lesů, luk a strání.“
Poselství na závěr:
„Moc bych si přál, aby studenti, kteří vstupují na fakultu, měli vizi, že si vybrali nejodpovědnější povolání, jaké mohli. Chtěl bych, aby se během studia dokázali profesně dobře připravit a před pacientem vždy obstáli.“
Děkuji za velice příjemný rozhovor.
Michaela Kotrová, 22. 3. 2010
