Doc. MUDr. Jan Trka, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum, zahraniční styky a postgraduální studium
Sám o sobě říká:
„Lidé, kteří mě znají, vědí, že nedokážu mlčet, že řeknu svůj názor kdykoliv a komukoliv, ať už to způsobí později nebo v ten okamžik nějaké problémy, nebo to naopak něčemu pomůže. Nechci říct, že to je nějaká skvělá vlastnost, někdy je to dokonce chyba, protože člověk často rychleji mluví, než myslí, ale tohle mě určitě charakterizuje.”
Trocha historie:
1990 promoval na Fakultě dětského lékařství UK
1990–1992 sekundář na II. dětské klinice
1992 začal Ph.D. studium, částečně v Ústavu hematologie a krevní transfúze, poté pracoval také ve Vídni, Ph.D. studium ukončil v r. 1997
od r. 1995 vedl Laboratoř molekulární genetiky na II. dětské klinice
1997–1998 Bristol, UK
od r. 1998 pracuje na Klinice dětské hematologie a onkologie
Současnost:
Vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie UK 2. LF (centrum nyní zahrnuje i skupinu doc. Hrušáka), člen Childhood Leukaemia Investigation Prague.
Podle svých slov dělá hlavně úředníka – jak v proděkanské, tak ve vědecké oblasti – administrativní práci spojenou určitým způsobem s vědou. Současně se snaží odborně držet krok se vším, co se děje v laboratoři.
Jeho hlavním vědeckým zájmem jsou dětské akutní leukémie – etiologie a okolnosti vzniku, vlastnosti leukemických buněk (zvláště těch, které nesou fúzní gen TEL/AML1 – jeho nejoblíbenější 
), minimální reziduální nemoc.
V kolegiu děkana:
Doc. Trka si přál, aby postgraduální studium a věda a výzkum byly součástí agendy jednoho člověka. „Postgraduální studium a věda spolu úzce souvisí a měla by souviset. V každé akademické instituci především dělají vědu postgraduální studenti a v postgraduálním studiu je v tuto chvíli, řekl bych, dost velký zmatek, je spousta tzv. mrtvých duší, lidí, kteří jsou formálně přihlášení k postgraduálními studiu, ale žádnou aktivitu nevyvíjejí.” Rád by v tom udělal pořádek, zbavil se mrtvých duší a chtěl by hodnotit pracoviště podle toho, kolik studentů u nich postgraduální studium ukončí. Chce postgraduálním studentům usnadnit život a věří, že by to mohlo jít.
Co se vědy a výzkumu týká, jde především o granty, „které jsou úplně vitální z hlediska přežití vědy a výzkumu na fakultě”. Přál by si, aby lidé, kteří granty dostávají, měli od fakulty co nejlepší podporu, aby cítili, že o to fakulta stojí. Druhá část agendy jsou akademické hodnosti – habilitace a profesorské řízení. Chtěli by dosáhnout toho, aby existovala jasná a rovná kritéria a „aby se dalo skutečně říct, že člověk, který prošel habilitací na 2. LF, tak splnil určité penzum povinností a je na to spolehnutí”.
Zahraniční styky jsou asi nejméně definované: „Jde spíše o mezinárodní spolupráce vědecké a pedagogické a vedle užitečných věcí jde často o ´virtuální realitu´. Je potřeba hledat především finanční podporu pro mezinárodní styky.”
Bulvární okénko – Jan Trka bez funkcí a titulů
Jak si představujete příjemně strávené odpoledne?
Člověk ve 40 už hodně slevuje, pro mě je příjemně strávené odpoledne, když si můžu hrát nebo jít někam s dcerou, to je bezvadné. Ale vlastně mi ani nevadí, když bych si mohl sedět někde na sluníčku a číst si, protože co nejvíc postrádám je čas, který bych mohl strávit jinými věcmi než doháněním nějakých zameškaných povinností.
Co vás naposledy opravdu překvapilo?
Překvapilo mě, že děkanské i rektorské volby dopadly tak, jak dopadly, protože já jsem měl jednoznačné favority jak pro volbu rektora, tak pro volbu děkana a počítal jsem v nejoptimističtějším případě, že vyjde alespoň jeden z nich. Hodně mě překvapilo, že to vyšlo u obou, a myslím si, že ta kombinace je hrozně dobrá pro fakultu a samozřejmě pro Univerzitu.
Představte si, že byste se uměl proměňovat. V jakou pohádkovou postavu byste se proměnil?
Musí být pohádková? (To jsem jej zaskočila... Tak tedy jinou.) Já bych chtěl být určitě někdo hrozně statečný, teď mě akorát napadají postavy z Pána prstenů – jak se jmenuje ten dlouhovlasý – Chodec ... Aragorn, to by bylo bezvadné.
Co byste si přál, kdybyste ulovil zlatou rybku?
Ve 40 si přejete, abyste byli zdraví, aby děti byly zdravé, rodiče byli zdraví, manželka byla zdravá, kdyby ale člověk odhlídnul od tohoto, tak co? S představou baseballové representace jsem se už rozloučil, tak to to nebude, takže pravděpodobně nejspíš, aby naše laboratoř měla nějaký opravdu velký profesionální úspěch, nějakou opravdu skvělou publikaci.
Co nám všem chce ještě říct (aneb Poselství na závěr)
„Já si myslím, že by lidi, pokud mají nějaké výhrady nebo pokud se chtějí na něco zeptat, měli jít a vyřešit to, a já si myslím, že nejlepší způsob je jít přímo za tím člověkem, vůči kterému ty výhrady mám, anebo který to může účinně řešit. To znamená mám-li výhrady k tomu, jak se řídí fakulta, tak se mám nechat objednat k děkanovi a říct mu to. Mám-li výhrady k tomu, co řekl, udělal proděkan pro vědu, tak se mám k němu objednat a jít mu to říct, nebo mu napsat email.”
(@email )
„Myslím si, že každý člen akademické obce by měl dělat to, že když bude mít něco zásadního, tak by měl jít a řešit to. Teď se to tak neděje, jednak existují spousty šuškand, které se šíří, jednak brblají lidi na spoustu věcí, které jsou možná řešitelné, ale lidé, kteří jsou za to zodpovědní, to nevědí, anebo to vědí, ale dokud jim nepřijde oficiálně nějaká stížnost, nedá se s tím nic dělat. Tak s tím něco udělejme.”
