Doc. MUDr. Petr Zoban, CSc., proděkan pro studium klinických oborů
Sám o sobě říká:
„V práci se snažím být důsledný a dotahovat věci do konce, a to v těch etapách a termínech, které si člověk stanoví, nebo které jsou žádány. Je pravda, že mnohdy ty termíny nejsou reálné vzhledem k náročnosti. Je také pravda, že těch úkolů začíná být opravdu hodně... Často najde člověk povzbuzení u studentů, když jste se studenty, je to takové radostnější a člověk to nevidí tak černě, jak se to chvilkami zdá.“
Trocha historie:
V průběhu studia působil na Fyziologickém ústavu AV u prof. Ošťádala (vývoj koronárního řečiště)
1972 – promoval na Fakultě dětského lékařství UK, později 2. lékařské fakulty v Praze – Motole
1973 – I. dětská klinika Fakulty dětského lékařství
1978 – asistent na I. dětské klinice Fakulty dětského lékařství
1980 – stipendijní pobyt v Dánsku (Univerzitní nemocnice Kodaň, obor neonatologie)
1981 – 2. atestace z dětského lékařství
1986 – stipendijní pobyt ve Finsku (Univerzitní nemocnice Helsinki, obor neonatologie)
1987 – obhájil kandidátskou disertační práci na Fakultě dětského lékařství UK
1991 – studijní pobyt v USA (Children’s Hospital Boston, King-Drew Medical Center UCLA)
1993 – docent v oboru dětské lékařství na 2. lékařské fakultě UK
1996–2002 – předseda AS 2. lékařské fakulty UK
1998 – studijní pobyt na neonatologickém pracovišti Univerzity v Salt Lake City
Současnost:
Přednosta Novorozeneckého oddělení s JIRP při Gynekologicko-porodnické klinice, docent v oboru dětské lékařství.
Věnuje se léčebně preventivní péči v oboru neonatologie, výuce studentů a doktorandů, ale i vědě a experimentální medicíně. Novorozenecké oddělení spolupracuje již delší dobu s Ústavy fyziologie a patologické fyziologie. „Ta spolupráce se dotýká spousty zajímavých otázek, které se vážou k problematice perinatálního období, k tomu jak se plod vyvíjí, co se děje během porodu, kterým se začíná samostatná existence novorozeněte, a jak dále pokračuje.“ Jedná se především o výzkum adaptace dýchání nezralých dětí.
V kolegiu děkana:
Doc. Zoban působil ve funkci proděkana pro výuku klinických oborů již v minulém kolegiu. Podle jeho slov bylo a je jeho hlavním úkolem garantovat dobrou výuku, po stránce organizační i obsahové, tedy co se kde a jak učí. „Musíme opakovaně zvažovat, co všechno by měl umět student naší fakulty, aby se skutečně stal všeobecně vzdělaným lékařem. Dospěli jsme k závěru, že je zapotřebí poněkud změnit obsah studijních plánů, ale zejména klást zvýšený důraz na praktickou stránku výuky.“ Některé změny se chystají v poměrně krátkém období: „Debatuje se, kam má být zařazena farmakologie, je to takový evergreen, se kterým zápasíme již několik let. Podle mého názoru je ale důležitější mít jasnou představu o náplni oboru a způsobu, jakým se učí.“ Dalšími diskutovanými problémy jsou například umístění veřejného lékařství v curriculu, organizace praktického lékařství či výuka jazyků na fakultě.
O dalších změnách se uvažuje v delším horizontu. „Cílem například je, aby kreditní systém, o kterém se teď hodně mluví, nebyl formální, což je pro lékařské fakulty oříšek... Pro futuro to asi přispěje k tzv. mobilitě studentů, hlavně směrem mimo UK, a proto je třeba se s tím vyrovnat.“
Řeší se také obecně struktura výuky. „Výuka se nedá donekonečna expandovat, je zde určitý limit počtu hodin. Pokud by někdo chtěl učit něco navíc, tak je to jistě možné, ale formou atraktivních povinně volitelných předmětů, anebo se zamyslet nad tím, zda část toho, co se doposud učí, není vhodné nahradit něčím novým.“ Existují i věci týkající se výuky, které jsou v současnosti obtížně řešitelné. „Příkladem může být maximálně interaktivní způsob výuky, což v praxi znamená členit studenty do menších studijních skupin. K tomu je potřeba více vyučujících a to si za současného způsobu financování VŠ může fakulta těžko dovolit.“
Další díl práce, která byla doc. Zobanovi svěřena, je otázka zahraničních studentů. „Pro fakultu bylo žádoucí, aby se zvýšil počet zahraničních studentů a aby se také poněkud zvýšila jejich kvalita. V loňském roce počet zahraničních studentů skutečně stoupl a podle mého názoru, měřeno výsledky při přijímacích zkouškách, byly i jejich znalosti o něco lepší než v minulých letech.“
Bulvární okénko – Petr Zoban bez funkcí a titulů
Jak si přestavujete ideálně strávený víkend?
Víkend má dva a půl dne. Ono to člověku nikdy nedá, aby si jej celý užil jen tak, po svém. Vždycky se tam vloudí něco pracovního, na co nezbyl během týdne čas. Jak by mělo vypadat ideální volno? Určitě by se tam mělo vejít něco, co mě baví a na co nemívám čas. Například sednout si stranou od všeho ruchu a vzít si separátku nebo novou odbornou publikaci a podívat se, co je v medicíně nového, nebo si dopsat pár řádek pro publikaci. A pak, když je ještě zima, rád se pohybuji na horách, pěšky nebo na lyžích. Někdy je možné spojit oboje, odjed na hory, přes den se toulat na čerstvém vzduchu a večer u kávy něco napsat nebo přečíst. V létě je to ponejvíce pěší turistika, méně často kolo. Rád jezdím do jižních Čech anebo opačným směrem, do Beskyd. Když se někdy podaří vyjet ven na nějaký poznávací zájezd, tak je to úžasné. To je pohoda a opravdová relaxace. Tak nějak asi vypadají moje představy o tom, jak strávit chvilky volna mimo nemocnici a fakultu.
Která vlastnost by neměla chybět dobrému lékaři?
Já myslím, že jich je hodně, ale velice důležité je umět naslouchat, protože bez toho to asi nejde. A být trpělivý.
Představte si, že byste se mohl setkat s kýmkoliv ze současnosti či minulosti. Koho byste si vybral?
Možná vás trochu překvapím, ale byl by to můj otec, o kterého jsem poměrně brzy přišel a se kterým bych si toho měl stále mnoho co říct. Bohužel, ta šance je nenávratně pryč.
Co nám všem chce ještě říct (aneb Poselství na závěr)
„Domnívám se, že by si člověk měl dávat relativně náročné cíle, trvat na nich, jít za nimi, ale být při tom ohleduplný. To je myslím hodně důležité. Velké příležitosti přicházejí často nečekaně, a proto je důležité umět na ně správně reagovat a nespoléhat přitom na to, že úspěch se dostaví sám.“
