Honěk J, Srámek M, Sefc L, Januška J, Fiedler J, Horváth M, Tomek A, Novotný S, Honěk T, Veselka J. Journal of American College of Cardiology: Cardiovascular Interventions. 2014 Apr;7(4):403–8. doi: 10.1016/j.jcin.2013.12.199. Epub 2014 Mar 14. IF: 7.44
Studie hodnotila efektivitu katetrizačního uzávěru foramen ovale patens (PFO) v prevenci paradoxní embolizace dusíkových bublin u potápěčů po simulovaných ponorech v hyperbarické komoře.
Foramen ovale patens je několikamilimetrový otvor v přepážce mezi pravou a levou srdeční síní. Je to pozůstatek krevního oběhu plodu, kdy foramen ovale umožňuje pravo-levý zkrat okysličené krve putující z placenty do systémového oběhu. U 75 % jedinců se foramen ovale po porodu postupně uzavírá, a naopak u každého čtvrtého dospělého zůstává v mezisíňové přepážce drobný kanálkovitý otvor – PFO.
Dusíkové bubliny vznikají v těle potápěče po vynoření na hladinu v důsledku přesycení tkání rozpouštěným dusíkem. Jejich embolizace do periferních kapilár způsobuje ischemii cílového orgánu a vede k projevům, které souhrnně nazýváme dekompresní chorobou. U potápěčů s PFO je riziko vzniku akutní dekompresní příhody významně zvýšené, vzhledem k možnosti průchodu bublin skrze PFO z žilní krve přímo do systémového oběhu (paradoxní embolizace).
Studie se zúčastnilo 47 potápěčů, kteří měli prokázané PFO s významným zkratem a v minulosti prodělali dekompresní chorobu. Dvacet z nich podstoupilo na motolské Kardiologické klinice katetrizační uzávěr PFO. Potápěči provedli simulovaný ponor v hyperbarické komoře a po vynoření byli vyšetřeni sonograficky na přítomnost žilních a arteriálních bublin. Na otázky odpovídá MUDr. Jakub Honěk z Kardiologické kliniky, první autor článku, který za tuto publikaci letos získal mj. fakultní Cenu Ervína Adama za vynikající práci preventivního významu pro zdraví populace, a dále cenu za nejlepší studii na kardiologickém kongresu TCTAP 2014 v Soulu nebo ocenění v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.
Co se vám podařilo prokázat?
Výsledky studie byly jednoznačné: tvorba žilních bublin byla v obou skupinách stejná, ale u žádného potápěče po katetrizačním uzávěru PFO nebyly detekovány bubliny v arteriální krvi. Studie prokázala efektivitu katetrizačního uzávěru PFO v prevenci výskytu arteriálních bublin po simulovaném sestupu a lze se domnívat, že tato metoda povede k prevenci vzniku dekompresní choroby u symptomatických potápěčů. Tuto hypotézu dále ověřujeme v dlouhodobém klinickém sledování.
Pokud vím, jste první na světě, kdo s touto hypotézou přišel. Jak vás napadlo se problémem neuzavřeného PFO u potápěčů zabývat a čím si vysvětlujete, že tuto souvislost před vámi doposud nikdo neviděl?
První na světě nejsme. Hypotéza, že PFO zvyšuje riziko dekompresní choroby, byla vyslovena již v 80. letech. K dispozici je několik observačních studií, které prokázaly vyšší incidenci PFO ve skupině potápěčů, kteří prodělali neurologickou nebo kožní dekompresní příhodu. Nicméně doposud nebyla všeobecná shoda a možností katetrizační léčby se nikdo systematicky nezabýval. Naše studie je první prací, ve které byla efektivita katetrizačního uzávěru PFO u potápěčů prověřena. Náš tým se touto problematikou zabývá již 8 let a za tu dobu jsme v pilotních studiích vypracovali metodiku, na jejímž základě jsme byli schopni studii realizovat. Studii také předcházel systematický screening českých potápěčů.
Jaký praktický dopad lze očekávat v souvislosti s vaším zjištěním? Plánujete např. nějakým způsobem upozorňovat na tuto problematiku potápěče u nás i ve světě?
Na tuto problematiku již dlouhodobě české potápěče upozorňujeme, organizujeme screening, přednášíme, publikujeme v potápěčských časopisech. Myslím, že znalost této problematiky je mezi českými potápěči nejspíše lepší než jinde ve světě. V souvislosti s touto publikací se zájem rozšířil i mimo hranice ČR, téma jsme přednášeli na konferencích v Soulu, Barceloně, formou video-rozhovoru také na American College of Cardiology ve Washingtonu DC, jsme pozváni přednášet na workshop hyperbarické medicíny do Montrealu. O studii vyšly články na zahraničních potápěčských internetových portálech, ale také na Reuters Health či Cardiosource.
Chystáte se ověřovat výsledky i v reálných podmínkách, tj. mimo hyperbarickou komoru?
V současné době se zaměřujeme na dlouhodobé klinické sledování, tedy ověříme, jak se daří potápěčům po katetrizačním uzávěru a jak těm, kteří se dále potápí s PFO. Projekt k ověření studie v reálných podmínkách máme připravený, nicméně bude finančně náročný a budeme muset nejprve zajistit finanční podporu.
