Den 1
Po predošlých slnečných jarných dňoch sme sa v TÚ stredu prebudili do pochmúrneho, upršaného, neprívetivého dňa. Dňa ako stvoreného na vysedávanie v tmavej prednáškovej sále. Organizátori Vedeckej konferencie evidentne mysleli na všetko.
Oplatilo sa. Úvodné slová dekana si vypočula zaplnená motolská Veľká posluchárna. Zúčastnení však svoju prítomnosť rozhodne neoľutovali. Štart konferencie, prednáška doc. Havla o umelej inteligencii, mala veľký úspech. Nasledovalo defilé rôznorodých prezentácii a prezentátorov, ktorí ukázali, že veda u nás skutočne nespí.
Vedecká konferencia však nebola limitovaná len priestormi Veľkej posluchárne. Chodby pred vstupom do nej zaplavili vedecké postery. Stručné, výstižné, farebné, pútavé. Každý jeden si zaslúžil náležitú pozornosť.
Škoda len, že množstvo nových informácii väčšinu návštevníkov vyčerpalo a na osviežujúcu záverečnú bodku prvého dňa ostalo len niekoľko vytrvalcov. Prvý deň uzatváral malý cestovateľsko-medicínsky bonus pána doktora Havlasa, ktorý nám porozprával, aké je to žiť a chirurgovať v Škótsku.
Po vydarenom prvom dni sme sa teda mohli tešiť na ešte pestrejší deň druhý.
-kb-
Den 2
Co děkan na první den slíbil, druhý den VK do puntíku splnil: ponuré počasí opět zahnalo na program směsku studentů, pedagogů i hostů ze všech koutů celé republiky, na své si přišli milovníci vědy, sportu a nakonec i rock'n'rollu, a (i když jen na maličkou chviličku) i přislíbené sluníčko poctilo Motolskou míli svojí přítomností.
Ke slovu se postupně dostali genetici, chirurgie „všedního dne“ i pregraduální studenti, na závěr vědeckého programu pak českobudějovický kardiolog přesvědčil své posluchače, že „v Budějovicích by chtěl (skutečně) žít každý.“
O odpočinek novými poznatky naplněných myslí se postarala dvojice Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský z divadla Archa s jejich EKG, tentokrát o lásce a pitvání (nimrání) – jejich hostem byl i motolský „říkadlák, otec a doktor“ Honza Soukup, který rozesmál svými patologickými říkankami celý sál, především však studenty třetího ročníku všeobecného lékařství. Třičtvrtě hodina povídek a poezie, usušených koňských penisů, písní, spartakiádních koster, říkanek, tajemných krabiček (jejichž obsah mi zůstal utajen) a punku (skoro ten slibovaný rock'n'roll, ale na ten si museli ještě návštěvníci počkat do večera) potěšila duši a rozptýlila mysl.
Jako každý rok, součástí programu byla i Motolská míle: „Všetko prebehlo bez problémov, počasie bolo také sviežejšie, takže bežci sa aspoň zahriali. Trať bola obohatená o zážitky s robotníkmi zo stavby; toho roku sa behalo aj po tráve. Po prvý raz sa súťažilo aj v kategórii ženy nad 35 rokov – pekný čas odbehli doktorky aj so svojimi dcérkami. No na koniec všetci bežci dostali čokoládky, umiestnení aj vecné ceny, diplomy a medaily,“ pochvaluje si organizátorka Evka Šoltysová.
Ten pravý rock'n'roll se však dostal ke slovu až večer, a za naši redakci se ho zúčastnila Danka Humlová: „Zakončení vědecké konference bylo velkolepé a Veselý večírek naplnil svůj osud. Černý obchod s žetonky, zaplněná ‘Music hall’, fronta na pivo a kofolu... Proběhlo také vyhlášení hlavních cen konference a losování o nejpozornějšího posluchače. Všechny tři skupiny, které ten večer vystoupily, byly skvělé a i děkanovo číslo v černých brýlích získalo ohromné ovace. Zábava se rozproudila a všichni se pustili do tance. Pokračovalo se ještě dlouho po půlnoci, aby si každý pamatoval a aby se všichni těšili na příští rok!“
-jv-
Ještě o VK 2011...
