Jednací řád akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU 2. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

Akademický senát 2. lékařské fakulty

se podle § 27 odst. 1, písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách''), usnesl na této změně Jednacího řádu Akademického senátu

2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako jejím vnitřním předpisu:

Čl. I

Za čl. 3 Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ze dne       2. června 2017, ve znění změny ze dne 30. dubna 2021, se vkládá nový čl. 3a, který včetně nadpisu zní:

„Čl. 3a

Distanční zasedání senátu a distanční účast na zasedání senátu

1. Jestliže je to důvodné nebo účelné, lze zasedání senátu uskutečnit distanční formou nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu. O formě zasedání rozhoduje senát na návrh předsednictva senátu nebo člena senátu.

2. Koná-li se zasedání senátu distanční  formou nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu, zajistí předseda senátu za účelem zpřístupnění průběhu zasedání veřejnosti bezodkladně jeho přenos způsobem umožňujícím dálkový přístup a zveřejnění informace o možnosti připojení se k tomuto přenosu.

3. Předpokladem distanční účasti člena je možnost  pomocí technických prostředků prokazatelným způsobem ověřit totožnost člena a spolehlivě mu zajistit možnost účastnit se rozpravy, předkládat návrhy a veřejně nebo tajně hlasovat. Člen senátu, jemuž je umožněna distanční účast, je považován za přítomného na zasedání senátu.

4. Jestliže se zasedání senátu koná distanční formou nebo jestliže je umožněna distanční účast některého člena nebo některých členů senátu na zasedání,

a) musí být při veřejném hlasování vyjádření vůle každého člena senátu dáno zřetelně najevo ostatním členům senátu, dalším jmenovitě zúčastněným osobám i veřejnosti,

b) může se tajné hlasování konat pouze tehdy, pokud všichni hlasují prostřednictvím programu, který dostatečně zaručuje regulérnost hlasování, zejména ověření      totožnosti hlasujících, platnost hlasu a anonymitu hlasování.

5. Odstavec 3 platí  obdobně pro účast dalších osob zvaných  na  zasedání senátu, děkana nebo rektora.“ .

Čl. II

Závěrečná ustanovení

1. Tato změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy byla schválena Akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne 20. října 2021.

1. Tato změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy.¹

1. Tato změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni nabytí její platnosti.

         MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.                          prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.
předseda Akademického senátu 2. LF UK                                 děkan 2. LF UK

                                                 prof. Ing. František Zahálka, Ph.D.
                                                předseda Akademického senátu UK

¹ Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 12. listopadu 2021

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU 2. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

ze dne 12. 11. 2021

Akademický senát 2. lékařské fakulty se podle § 27 odst. 1, písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), usnesl na tomto Jednacím řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „Řád“) jako jejím vnitřním předpisu:

ČÁST I.

Jednání akademického senátu

Čl. 1
Úvodní ustanovení

1. Jednací řád upravuje podrobnosti o jednání Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „senát“).
2. Působnost senátu je stanovena zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy Univerzity Karlovy (dále jen „univerzita“) a  vnitřními předpisy 2. lékařské fakulty (dále jen „fakulta“).

Čl. 2
Předsednictvo senátu

1. První zasedání senátu v novém funkčním období je svoláno předsedou senátu, toto zasedání řídí věkem nejstarší člen nově zvoleného senátu.
2. Každá komora senátu na tomto prvním zasedání volí ze svého středu dva členy předsednictva senátu (dále jen „předsednictvo“). Funkční období členů předsednictva trvá až do doby zvolení nového předsednictva, a to i v případě, že člen předsednictva, který je nadále členem akademické obce, nekandidoval nebo nebyl zvolen do senátu.
3. Senát na prvním zasedání dále volí předsedu senátu z členů předsednictva zvolených komorou akademických pracovníků senátu. Místopředseda senátu je volen z členů předsednictva zvolených komorou studentů.
4. Uvolní-li se z jakéhokoli důvodu funkce člena předsednictva, koná se na nejbližším zasedání senátu volba člena předsednictva.
5. Předsednictvu přísluší:
   1. stanovit časový plán a program zasedání senátu,
   2. navrhovat pořad jednotlivých zasedání senátu,
   3. připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat,
   4. svolávat zasedání senátu,
   5. zajišťovat zveřejnění zápisu z jednání senátu, včetně usnesení,
   6. zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu.
6. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůze předsednictva zpravidla předcházejí zasedáním senátu, případně na ně navazují.
7. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.
8. Senát může zmocnit předsednictvo, aby v období od 1. července do 30. září nebo ve zvlášť odůvodněných případech i mimo toto období předběžně přijímalo rozhodnutí, která jinak příslušejí senátu s výjimkou rozhodování ve věcech podle § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách.
9. Předběžná rozhodnutí předsednictva přijatá podle odstavce 8 podléhají schválení senátem na jeho nejbližším zasedání.

Čl. 3
Zasedání senátu

1. Předsednictvo svolává senát zpravidla každý měsíc s výjimkou prázdnin, nejméně však dvakrát za semestr. Předsednictvo je povinno senát svolat, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů senátu nebo děkan.
2. Program zasedání stanoví předsednictvo. Pozvánka k zasedání musí být doručena členům senátu alespoň 7 dní předem. V mimořádných případech může být pozvánka doručena ve lhůtě kratší.
3. V případě, že se členové senátu z vážných důvodů nemohou zúčastnit zasedání senátu, jsou povinni se předem omluvit předsedovi senátu. Na mimořádném zasedání senátu jsou všichni nepřítomní členové považováni za omluvené.
4. Zasedání senátu řídí předsedající, kterým je zpravidla předseda senátu.
5. Na začátku každého zasedání senátu jmenuje předsedající se souhlasem senátu dva skrutátory, kteří provádí sčítání hlasů. Výsledky hlasování jsou součástí zápisu.
6. Jednotlivé body programu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, předsednictvu, a to nejpozději 48 hodin před zasedáním senátu; tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání a na otázky uvedené v § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách. Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům senátu. V kanceláři senátu musí být k dispozici tištěná forma podkladového materiálu.
7. Se souhlasem předsednictva nebo v průběhu zasedání se souhlasem senátu lze bod pořadu projednat bez písemného podkladového materiálu. Pokud se senát kdykoli v průběhu zasedání usnese, že bez písemného podkladového materiálu nebude věc projednávat, příslušný bod se z pořadu jednání vypouští.
8. Úvodní slovo při projednávání bodu programu přednese navrhovatel nebo člen předsednictva anebo člen komise senátu.
9. Jestliže se senát kdykoli v průběhu zasedání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu programu.
10. Podklady ke jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty předkládá a odůvodňuje senátu děkan. Součástí podkladového materiálu při jmenování členů vědecké rady je stručná charakteristika navrhovaných se zaměřením na jejich vědeckou činnost. Senát hlasuje o tomto návrhu tajně, o každém navrženém zvlášť.
11. Zasedání senátu jsou veřejná.
12. K jednotlivým bodům programu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit členové senátu, děkan, proděkan a tajemník fakulty, rektor a prorektor. Se souhlasem senátu mohou v rozpravě vystoupit i jiné osoby.
13. Senát se může usnést na maximální řečnické době, která nesmí být kratší pěti minut.
14. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno ihned, jakmile skončí ten, kdo právě hovoří. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout dvě minuty.
15. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy ve vztahu k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo přednesených v úvodním slově.
16. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo zpracovateli nebo navrhovateli, jestliže o ně požádá.
17. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví. Výjimečně je předsedající oprávněn odejmout slovo tomu, kdo:
    1. přes předchozí upozornění nemluví k projednávané věci anebo
    2. překročí řečnickou dobu určenou podle odstavce 13 nebo dobu stanovenou v odstavci 14.
18. Proti rozhodnutí předsedajícího lze vznést námitku, o které neprodleně rozhodne senát.

Čl. 3a

Distanční zasedání senátu a distanční účast na zasedání senátu

1. Jestliže je to důvodné nebo účelné, lze zasedání senátu uskutečnit distanční formou nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu. O formě zasedání rozhoduje senát na návrh předsednictva senátu nebo člena senátu.

2. Koná-li  se  zasedání  senátu  distanční  formou  nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu, zajistí předseda senátu za účelem zpřístupnění průběhu zasedání veřejnosti bezodkladně jeho přenos způsobem umožňujícím dálkový přístup a zveřejnění informace o možnosti připojení se k tomuto přenosu.

3. Předpokladem  distanční  účasti  člena  je možnost pomocí technických prostředků prokazatelným způsobem ověřit totožnost člena a spolehlivě mu zajistit možnost účastnit se rozpravy, předkládat návrhy a veřejně nebo tajně hlasovat. Člen senátu, jemuž je umožněna distanční účast, je považován za přítomného na zasedání senátu.

4. Jestliže se zasedání senátu koná distanční formou nebo jestliže je umožněna distanční účast některého člena nebo některých členů senátu na zasedání,

1. musí být při veřejném hlasování vyjádření vůle každého člena senátu dáno zřetelně najevo ostatním členům senátu, dalším jmenovitě zúčastněným osobám i veřejnosti,
2. může se tajné hlasování konat pouze tehdy, pokud všichni hlasují prostřednictvím programu, který dostatečně zaručuje regulérnost hlasování, zejména ověření totožnosti hlasujících, platnost hlasu a anonymitu hlasování.

5. Odstavec 3 platí  obdobně pro účast dalších osob zvaných  na  zasedání senátu, děkana nebo rektora.

Čl. 4
Usnesení

1. Senát rozhoduje usnesením.
2. Senát je schopen se usnášet, pokud je přítomná nadpoloviční většina všech členů senátu, není-li stanoveno jinak.
3. Usnesení je přijato, vysloví-li se pro ně hlasováním nadpoloviční většina přítomných. U  usnesení týkajících se § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů senátu. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.

Čl. 5
Zápis

1. O jednání senátu se vede zápis, který pořizuje sekretář senátu jmenovaný senátem. Zápis schvaluje a podepisuje předseda nebo jím pověřený člen předsednictva.
2. Zápis obsahuje zpravidla tyto body:
   1. datum a hodinu zahájení zasedání,
   2. seznam přítomných a nepřítomných s rozlišením omluvených a neomluvených členů senátu,
   3. podstatný obsah jednotlivých bodů jednání,
   4. usnesení a výsledky hlasování.
3. Zápis ze zasedání senátu sekretář senátu pravidelně zasílá všem členům senátu, orgánům akademické samosprávy fakulty. Akademická obec fakulty je informována zveřejněním zápisu ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

Čl. 6
Hlasování

1. Členové senátu hlasují současně.
2. Není-li tímto řádem stanoveno jinak, je hlasování senátu zpravidla veřejné.
3. O usnesení o návrhu na jmenování nebo odvolání děkana, o souhlasu senátu se jmenováním nebo odvoláním členů vědecké rady fakulty, o souhlasu se jmenováním nebo odvoláním členů disciplinární komise fakulty, o vyjádření senátu k návrhu děkana jmenovat nebo odvolat proděkany nebo tajemníka, o volbě členů předsednictva, předsedy nebo místopředsedy senátu je vždy rozhodováno tajným hlasováním. Senát se usnáší tajně také vždy, kdy to navrhne člen senátu.
4. Usnesení o procesních otázkách může senát přijmout tichým souhlasem bez záznamu o výsledku hlasování v zápisu ze zasedání. O procesních otázkách se hlasuje a výsledek hlasování je uveden v zápise, jestliže o to požádá člen senátu.
5. Pokud není stanoveno jinak, hlasování se děje zdvižením ruky, hlasy se spočítají, popřípadě se provede kontrolní hlasování.
6. Způsob vyjádření stanoviska na hlasovacím lístku při tajném hlasování předem určí předsedající senátu. Jiný způsob úpravy hlasovacího lístku činí hlas neplatným.
7. Skrutátoři provedou sečtení hlasovacích lístků a o výsledku tajného hlasování sepíší protokol.
8. Protokol o výsledcích tajného hlasování obsahuje záležitost, pro kterou se hlasuje, počet přítomných členů senátu, počet nepřítomných, počet odevzdaných hlasovacích lístků, počet hlasů platných (pro návrh –  proti návrhu – zdržel se) a neplatných.

Čl. 7
Jednání a hlasování per rollam

1. Neodkladné záležitosti a návrhy podléhající vyjádření senátu, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat zasedání senátu, mohou být předsednictvem rozeslány členům senátu k posouzení per rollam. Hlasování per rollam není možné v otázkách týkajících se rozhodování dle § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách.
2. Vyhlášení hlasování a znění návrhu se rozešlou členům senátu prostřednictvím uzavřené elektronické konference. Ve vyhlášení se uvede lhůta pro posouzení a hlasování, která nesmí být kratší než tři pracovní dny od rozeslání.
3. Hlasování je veřejné. Hlas každého člena je platný pouze v případě, že je v textu zprávy jednoznačně uveden (pro návrh –  proti návrhu – zdržuji se).
4. Návrh posuzovaný per rollam se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů senátu.
5. Tímto způsobem nelze jednat a hlasovat o záležitosti, o níž se má rozhodnout tajným hlasováním. Tímto způsobem rovněž nelze jednat a hlasovat, vysloví-li s tím nejpozději ve lhůtě pro hlasování nesouhlas nejméně tři členové senátu.
6. Zápis o hlasování per rollam schvaluje senát na svém nejbližším řádném zasedání. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval.

Čl. 8
Poradní orgány

1. Senát a předsednictvo mohou zřizovat stálé i dočasné poradní orgány. Funkční období poradního orgánu je shodné s funkčním obdobím senátu.
2. Členové poradního orgánu volí ze svého středu předsedu.
3. Člen senátu se může přihlásit k členství v poradním orgánu kdykoli na zasedání senátu. Mimo zasedání tak učiní oznámením předsednictvu.
4. Členem poradního orgánu může být i osoba, která není členem senátu (dále jen „nesenátní člen“). Členství nesenátního člena v poradním orgánu schvaluje senát. Žádost o schválení předkládá senátu předsednictvo nebo předseda poradního orgánu.
5. Nesenátní členové mohou v daném poradním orgánu tvořit nejvýše polovinu všech jeho členů; k případnému poklesu členů komise z řad senátu v průběhu funkčního období se nepřihlíží.
6. Nesenátní členové nemají právo hlasovat při volbě předsedy poradního orgánu a ani do této funkce nemohou být zvoleni.
7. Členství v poradním orgánu se lze kdykoliv vzdát. Vzdání se členství je účinné dnem oznámení předsednictvu. Nesenátní člen může být z poradního orgánu senátem na návrh předsednictva nebo předsedy poradního orgánu v odůvodněných případech odvolán.
8. V dohodě s děkanem může senát zřizovat společné poradní orgány. Členové takto zřízených společných poradních orgánů jsou jmenováni senátem se souhlasem děkana.

ČÁST II.

Volba kandidáta na funkci děkana

Čl. 9

Příprava volby

1. Senát stanoví termín volby kandidáta na funkci děkana tak, aby se konala nejpozději 45 dnů před koncem funkčního období děkana. Senát dále stanoví přiměřenou lhůtu, ve které je možné podávat návrhy. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní. Termín volby a lhůta pro podávání návrhů se zveřejňuje ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.
2. Senát ustaví ze svých členů organizační výbor (dále jen „výbor“). Výbor má alespoň tři členy. Členem výboru musí být vždy alespoň jeden student a alespoň jeden akademický pracovník. Člen výboru nemůže být navržen na kandidáta na funkci děkana. Výbor si ze svých členů zvolí předsedu. Výbor zajišťuje přípravu volby.  
3. Návrh na kandidáta na funkci děkana má právo podat každý člen akademické obce fakulty. Návrh se podává výboru písemnou formou přímo, nebo prostřednictvím sekretáře senátu.  Součástí návrhu je souhlas navrženého s kandidaturou, životopis a teze volebního programu.
4. Seznam navržených včetně jimi zaslaných materiálů se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek fakulty.
5. Výbor svolá shromáždění akademické obce, kde navržení představí svůj program a odpovídají na dotazy členů akademické obce. Toto shromáždění akademické obce se koná nejpozději sedm kalendářních dnů před termínem volby. Shromáždění akademické obce řídí předseda výboru.

Čl. 10

Průběh volby

1. Volba proběhne ve stanoveném termínu.
2. Výbor připraví pro členy senátu hlasovací lístky, dohlíží na průběh volby a vyhodnocuje a vyhlašuje její výsledek.
3. Každý člen senátu na hlasovacím lístku označí nejvýše jednoho z navržených, jinak je jeho hlas neplatný.
4. Zvolen je ten z navržených, pro něhož hlasovala nadpoloviční většina všech členů senátu.
5. Návrh na jmenování zvoleného kandidáta děkanem předloží předseda senátu bezodkladně rektorovi. Výsledek volby se zveřejňuje ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

Čl. 11

Další kola volby

1. Jestliže nebyl zvolen žádný z navržených, koná se ihned druhé kolo volby. Do druhého kola postupují dva navržení s nejvyšším počtem hlasů a všichni navržení, kteří mají stejný počet hlasů jako druhý navržený v pořadí.
2. Jestliže žádný z navržených, o nichž se hlasovalo ve druhém kole, nezíská většinu hlasů všech členů senátu, senát projednávání bodu přeruší a usnese se o termínu konání dalšího kola volby.
3. Ve stanoveném termínu se koná třetí kolo volby, v němž se hlasuje o týchž navržených jako v druhém kole. Jestliže žádný z navržených, o nichž se hlasovalo ve třetím kole, nezíská většinu hlasů všech členů senátu, koná se ihned čtvrté kolo.
4. Do čtvrtého kola postoupí navržený, který ve třetím kole získal nejvíce hlasů, a všichni další navržení, kteří mají stejný počet hlasů.
5. Pokud nebyl kandidát na funkci děkana zvolen ani ve čtvrtém kole, senát volbu ukončí a usnese se na dalším postupu ve věci.

ČÁST III.

Návrh na odvolání děkana z funkce

Čl. 12

1. Návrh na podání návrhu rektorovi na odvolání děkana může senátu podat jeho člen.
2. Návrh je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.[1]
3. Je-li návrh schválen, předloží je rektorovi předseda senátu. Usnesení senátu o návrhu na odvolání děkana je bezodkladně zveřejněno ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

ČÁST IV.

Závěrečná ustanovení

Čl. 13

1. Ve Volebním a Jednacím řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty schváleného Akademickým senátem Univerzity Karlovy dne 10. 10. 2008 se zrušují části I, III a IV.

2. Tento Řád nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity[2].

3. Tento Řád nabývá účinnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity.

Akademický senát fakulty schválil tento řád dne 24. 5. 2017

Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 2. 6. 2017

          doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D.              prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.
    předseda Akademického senátu 2. LF UK                        děkan 2. LF UK

                                            PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.
                                      předseda Akademického senátu UK

Změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (první změna) byla schválena Akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne  21. 4. 2021. Tato změna nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 30. 4. 2021. Změna předpisu nabývá účinnosti dnem následujícím po dni nabytí její platnosti.

Změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (druhá změna) byla schválena Akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne  20. 10. 2021. Tato změna nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 12.11.2021. Změna předpisu nabývá účinnosti dnem následujícím po dni nabytí její platnosti.

ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU 2. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

Akademický senát 2. lékařské fakulty

se podle § 27 odst. 1, písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách''), usnesl na této změně Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako jejím vnitřním předpisu:

Čl. I

Čl. 2 zní:

„Čl. 2
Předsednictvo senátu

1. První zasedání senátu v novém funkčním období je svoláno předsedou senátu, toto zasedání řídí věkem nejstarší člen nově zvoleného senátu.

2. Akademický senát volí na tomto zasedání ze svého středu předsednictvo senátu (dále jen „předsednictvo“). Funkční období předsednictva trvá až do doby zvolení nového předsednictva, a to i v případě, že člen předsednictva, který je nadále členem akademické obce, nekandidoval nebo nebyl zvolen do senátu.

3. Předsednictvo je čtyřčlenné.  Předseda  senátu a další  jeden člen předsednictva jsou zvoleni ze členů komory akademických pracovníků, místopředseda senátu a další jeden člen předsednictva jsou zvoleni ze členů studentské komory.

4. Před samotnou volbou se koná rozprava, ve které se mohou prezentovat případní zájemci, a    dále zde může vystoupit kterýkoli člen senátu.

5. Předsednictvo volí všichni členové senátu. Při samotné volbě se nejprve volí předseda, následně místopředseda a po něm zbylí dva členové předsednictva. Hlasování je tajné.

6. Na  hlasovacím lístku jsou  v prvním kole volby předsedy  uvedena jména  všech členů komory akademických pracovníků. Na hlasovacím lístku lze označit nejvýše jedno jméno, jinak je neplatný. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

7. Pokud  nebyl  předseda senátu v prvním kole zvolen, koná se  ihned kolo druhé,  kam   postupují 2 členové senátu s nejvyšším počtem hlasů a všichni ti, kteří mají stejný počet hlasů jako druhý v pořadí. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

8. Pokud  nebyl  předseda senátu zvolen ve druhém kole, koná se ihned třetí kolo, kam postupuje jeden člen senátu s nejvyšším počtem hlasů a všichni, kteří mají stejný počet hlasů. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

9. Pokud senát nezvolil  předsedu senátu ve třetím kole, koná se za předpokladu, že jsou na zasedání přítomny nejméně dvě třetiny všech členů senátu, nová volba ze všech členů komory akademických pracovníků  dle odstavce 6. Předsedou je zvolen ten, který získá nejvíce hlasů, v případě rovnosti rozhoduje los. Pokud jsou na zasedání přítomny méně než dvě třetiny všech členů senátu, odkládá  se celá volba na další zasedání senátu.

10. Při volbě místopředsedy senátu se postupuje obdobně jako při volbě předsedy senátu. Na hlasovacím lístku jsou v prvním kole uvedena jména všech členů  studentské  komory.

11. Po zvolení místopředsedy proběhne volba dalších dvou členů předsednictva, jednoho z  komory akademických pracovníků a jednoho ze studentské  komory. Při těchto volbách se postupuje obdobně jako při volbě předsedy senátu.

12. Členství v předsednictvu zaniká:

a) s výjimkou vyplývající z odstavce 2 společně se zánikem členství v senátu,

b) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se  členství v předsednictvu, do rukou předsedy senátu, v případě předsedy senátu do rukou místopředsedy,

c) jestliže senát usnesením rozhodne o odvolání člena předsednictva z funkce; k tomuto odvolání je třeba 2/3 hlasů všech členů senátu. Toto hlasování je tajné.

13. Uvolní-li se z jakéhokoli důvodu funkce předsedy senátu, místopředsedy senátu, či člena předsednictva, koná se na nejbližším zasedání senátu volba podle odstavců 6 až 11. Je-li do funkce předsedy či místopředsedy zvolen současný člen předsednictva senátu, následuje bezprostředně po jeho zvolení  volba nového člena předsednictva senátu podle odstavce 11.

14. Volby podle odstavců 2, 5 až 11 a 13 řídí nejméně tříčlenná volební komise ustanovená senátem z řad jeho členů. Alespoň 1 člen volební komise musí být akademický pracovník a alespoň 1 člen musí být student.

15. Předsednictvu přísluší:

1. stanovit časový plán a program zasedání senátu,
2. navrhovat pořad jednotlivých zasedání senátu,
3. připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat,
4. svolávat zasedání senátu,
5. zajišťovat zveřejnění zápisu z jednání senátu, včetně usnesení,
6. zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu.

16. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůze předsednictva zpravidla předcházejí zasedáním senátu, případně na ně navazují.

17. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.

18. Nesnese-li věc odkladu, je v době mezi zasedáními senátu  předsednictvo oprávněno usnášet se na vyjádřeních senátu s výjimkou vyjádření k návrhu studijního programu a vyjádření k záměru jmenovat nebo odvolat proděkana. Vyjádření může předsednictvo přijmout pouze po předchozím informování členů senátu. Na nejbližším následujícím zasedání Senátu se k vyjádření přijatému předsednictvem koná rozprava; pokud se tak senát usnese, pozbývá vyjádření další platnosti. “

Čl. II

Závěrečná ustanovení

1. Tato změna Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy byla schválena akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne 15. 6. 2022.
2. Tato změna Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy.¹
3. Tato změna Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabývá účinnosti dne 1. října 2022.

          MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.                prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.
předseda akademického senátu 2. LF UK                   děkan 2. LF UK

                                  prof. Ing. František Zahálka, Ph.D.
                                předseda Akademického senátu UK     

1 Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 24. 6. 2022

III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU 2. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

ze dne 24. 6. 2022

Akademický senát 2. lékařské fakulty se podle § 27 odst. 1, písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), usnesl na tomto Jednacím řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „Řád“) jako jejím vnitřním předpisu:

ČÁST I.

Jednání akademického senátu

Čl. 1
Úvodní ustanovení

1. Jednací řád upravuje podrobnosti o jednání Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „senát“).
2. Působnost senátu je stanovena zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy Univerzity Karlovy (dále jen „univerzita“) a  vnitřními předpisy 2. lékařské fakulty (dále jen „fakulta“).

Čl. 2
Předsednictvo senátu

1. První  zasedání senátu v  novém funkčním období je svoláno předsedou senátu,  toto zasedání řídí věkem nejstarší člen nově zvoleného senátu.

2. Akademický senát volí na tomto zasedání ze svého středu předsednictvo senátu (dále jen „předsednictvo“). Funkční období předsednictva trvá až do doby zvolení nového předsednictva, a to i v případě, že člen předsednictva, který je nadále členem akademické obce, nekandidoval nebo nebyl zvolen do senátu.

3. Předsednictvo je čtyřčlenné. Předseda senátu a další jeden člen předsednictva jsou zvoleni ze členů komory akademických pracovníků, místopředseda senátu a další jeden člen předsednictva jsou zvoleni ze členů studentské komory.

4. Před samotnou volbou se koná rozprava, ve které se mohou prezentovat případní zájemci, a dále zde může vystoupit kterýkoli člen senátu.

5. Předsednictvo volí všichni členové senátu. Při samotné volbě se nejprve volí předseda, následně místopředseda a po něm zbylí dva členové předsednictva. Hlasování je tajné.

6. Na hlasovacím lístku jsou v prvním kole volby předsedy uvedena jména všech členů komory akademických pracovníků. Na hlasovacím lístku lze označit nejvýše jedno jméno, jinak je neplatný. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

7. Pokud nebyl  předseda senátu v prvním kole zvolen, koná se ihned kolo druhé, kam postupují 2 členové senátu s nejvyšším počtem hlasů a všichni ti, kteří mají stejný počet hlasů jako druhý v pořadí. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

8. Pokud  nebyl předseda senátu zvolen ve druhém kole, koná se ihned třetí kolo, kam postupuje jeden člen senátu s nejvyšším počtem hlasů a všichni, kteří mají stejný počet hlasů. Předsedou senátu je zvolen ten, který získá alespoň 13 hlasů.

9. Pokud senát nezvolil předsedu senátu ve třetím kole, koná se za předpokladu, že jsou na zasedání přítomny nejméně dvě třetiny všech členů senátu, nová volba ze všech členů komory akademických pracovníků dle odstavce 6. Předsedou je zvolen ten, který získá nejvíce hlasů, v případě rovnosti rozhoduje los. Pokud jsou na zasedání přítomny méně než dvě třetiny všech členů senátu, odkládá se celá volba na další zasedání senátu.

10. Při volbě místopředsedy senátu se postupuje obdobně jako při volbě předsedy senátu. Na hlasovacím lístku jsou v prvním kole uvedena jména všech členů studentské komory.

11. Po zvolení místopředsedy proběhne volba dalších dvou členů předsednictva, jednoho z komory akademických pracovníků a jednoho ze studentské komory. Při těchto volbách se postupuje obdobně jako při volbě předsedy senátu.

12. Členství v předsednictvu zaniká:

a) s výjimkou vyplývající z odstavce 2 společně se zánikem členství v senátu,

b) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se členství v předsednictvu, do rukou předsedy senátu, v případě předsedy senátu do rukou  místopředsedy,

c) jestliže senát usnesením rozhodne o odvolání člena předsednictva z funkce; k tomuto odvolání je třeba 2/3 hlasů všech členů senátu. Toto hlasování je tajné.

13. Uvolní-li se z  jakéhokoli důvodu funkce předsedy senátu, místopředsedy senátu, či člena předsednictva, koná se na nejbližším zasedání senátu volba podle odstavců 6 až 11. Je-li do funkce předsedy či místopředsedy zvolen současný člen předsednictva senátu, následuje bezprostředně po jeho zvolení volba nového člena předsednictva senátu podle odstavce 11.

14. Volby podle odstavců 2,5 až 11 a 13 řídí nejméně tříčlenná volební komise ustanovená senátem z řad jeho členů. Alespoň 1 člen volební komise musí být akademický pracovník a alespoň 1 člen musí být student.

15. Předsednictvu přísluší:

1. stanovit časový plán a program zasedání senátu,
2. navrhovat pořad jednotlivých zasedání senátu,
3. připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat,
4. svolávat zasedání senátu,
5. zajišťovat zveřejnění zápisu z jednání senátu, včetně usnesení,
6. zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu.

16. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůze předsednictva zpravidla předcházejí zasedáním senátu, případně na ně navazují.

17. Informaci o jednání předsednictva a  jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.

18. Nesnese-li věc odkladu, je v době mezi zasedáními senátu předsednictvo oprávněno usnášet se na vyjádřeních senátu s výjimkou vyjádření k návrhu studijního programu a vyjádření k záměru jmenovat nebo odvolat proděkana. Vyjádření může předsednictvo přijmout pouze po předchozím informování členů senátu. Na nejbližším následujícím zasedání senátu se k vyjádření přijatému předsednictvem koná rozprava; pokud se tak senát  usnese, pozbývá vyjádření další platnosti.

Čl. 3
Zasedání senátu

1. Předsednictvo svolává senát zpravidla každý měsíc s výjimkou prázdnin, nejméně však dvakrát za semestr. Předsednictvo je povinno senát svolat, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů senátu nebo děkan.
2. Program zasedání stanoví předsednictvo. Pozvánka k zasedání musí být doručena členům senátu alespoň 7 dní předem. V mimořádných případech může být pozvánka doručena ve lhůtě kratší.
3. V případě, že se členové senátu z vážných důvodů nemohou zúčastnit zasedání senátu, jsou povinni se předem omluvit předsedovi senátu. Na mimořádném zasedání senátu jsou všichni nepřítomní členové považováni za omluvené.
4. Zasedání senátu řídí předsedající, kterým je zpravidla předseda senátu.
5. Na začátku každého zasedání senátu jmenuje předsedající se souhlasem senátu dva skrutátory, kteří provádí sčítání hlasů. Výsledky hlasování jsou součástí zápisu.
6. Jednotlivé body programu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, předsednictvu, a to nejpozději 48 hodin před zasedáním senátu; tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání a na otázky uvedené v § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách. Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům senátu. V kanceláři senátu musí být k dispozici tištěná forma podkladového materiálu.
7. Se souhlasem předsednictva nebo v průběhu zasedání se souhlasem senátu lze bod pořadu projednat bez písemného podkladového materiálu. Pokud se senát kdykoli v průběhu zasedání usnese, že bez písemného podkladového materiálu nebude věc projednávat, příslušný bod se z pořadu jednání vypouští.
8. Úvodní slovo při projednávání bodu programu přednese navrhovatel nebo člen předsednictva anebo člen komise senátu.
9. Jestliže se senát kdykoli v průběhu zasedání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu programu.
10. Podklady ke jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty předkládá a odůvodňuje senátu děkan. Součástí podkladového materiálu při jmenování členů vědecké rady je stručná charakteristika navrhovaných se zaměřením na jejich vědeckou činnost. Senát hlasuje o tomto návrhu tajně, o každém navrženém zvlášť.
11. Zasedání senátu jsou veřejná.
12. K jednotlivým bodům programu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit členové senátu, děkan, proděkan a tajemník fakulty, rektor a prorektor. Se souhlasem senátu mohou v rozpravě vystoupit i jiné osoby.
13. Senát se může usnést na maximální řečnické době, která nesmí být kratší pěti minut.
14. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno ihned, jakmile skončí ten, kdo právě hovoří. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout dvě minuty.
15. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy ve vztahu k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo přednesených v úvodním slově.
16. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo zpracovateli nebo navrhovateli, jestliže o ně požádá.
17. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví. Výjimečně je předsedající oprávněn odejmout slovo tomu, kdo:
    1. přes předchozí upozornění nemluví k projednávané věci anebo
    2. překročí řečnickou dobu určenou podle odstavce 13 nebo dobu stanovenou v odstavci 14.
18. Proti rozhodnutí předsedajícího lze vznést námitku, o které neprodleně rozhodne senát.

Čl. 3a

Distanční zasedání senátu a distanční účast na zasedání senátu

1. Jestliže je to důvodné nebo účelné, lze zasedání senátu uskutečnit distanční formou nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu. O formě zasedání rozhoduje senát na návrh předsednictva senátu nebo člena senátu.

2. Koná-li  se  zasedání  senátu  distanční  formou  nebo prezenční formou s distanční účastí některého člena nebo některých členů senátu, zajistí předseda senátu za účelem zpřístupnění průběhu zasedání veřejnosti bezodkladně jeho přenos způsobem umožňujícím dálkový přístup a zveřejnění informace o možnosti připojení se k tomuto přenosu.

3. Předpokladem  distanční  účasti  člena  je možnost pomocí technických prostředků prokazatelným způsobem ověřit totožnost člena a spolehlivě mu zajistit možnost účastnit se rozpravy, předkládat návrhy a veřejně nebo tajně hlasovat. Člen senátu, jemuž je umožněna distanční účast, je považován za přítomného na zasedání senátu.

4. Jestliže se zasedání senátu koná distanční formou nebo jestliže je umožněna distanční účast některého člena nebo některých členů senátu na zasedání,

 

1.   musí být při veřejném hlasování vyjádření vůle každého člena senátu dáno zřetelně najevo ostatním členům senátu, dalším jmenovitě zúčastněným osobám i veřejnosti,
2.  může se tajné hlasování konat pouze tehdy, pokud všichni hlasují prostřednictvím programu, který dostatečně zaručuje regulérnost hlasování, zejména ověření totožnosti hlasujících, platnost hlasu a anonymitu hlasování.

5. Odstavec 3 platí obdobně pro účast dalších osob zvaných  na  zasedání senátu, děkana nebo rektora.

Čl. 4
Usnesení

1. Senát rozhoduje usnesením.
2. Senát je schopen se usnášet, pokud je přítomná nadpoloviční většina všech členů senátu, není-li stanoveno jinak.
3. Usnesení je přijato, vysloví-li se pro ně hlasováním nadpoloviční většina přítomných. U  usnesení týkajících se § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů senátu. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.

Čl. 5
Zápis

1. O jednání senátu se vede zápis, který pořizuje sekretář senátu jmenovaný senátem. Zápis schvaluje a podepisuje předseda nebo jím pověřený člen předsednictva.
2. Zápis obsahuje zpravidla tyto body:
   1. datum a hodinu zahájení zasedání,
   2. seznam přítomných a nepřítomných s rozlišením omluvených a neomluvených členů senátu,
   3. podstatný obsah jednotlivých bodů jednání,
   4. usnesení a výsledky hlasování.
3. Zápis ze zasedání senátu sekretář senátu pravidelně zasílá všem členům senátu, orgánům akademické samosprávy fakulty. Akademická obec fakulty je informována zveřejněním zápisu ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

Čl. 6
Hlasování

1. Členové senátu hlasují současně.
2. Není-li tímto řádem stanoveno jinak, je hlasování senátu zpravidla veřejné.
3. O usnesení o návrhu na jmenování nebo odvolání děkana, o souhlasu senátu se jmenováním nebo odvoláním členů vědecké rady fakulty, o souhlasu se jmenováním nebo odvoláním členů disciplinární komise fakulty, o vyjádření senátu k návrhu děkana jmenovat nebo odvolat proděkany nebo tajemníka, o volbě členů předsednictva, předsedy nebo místopředsedy senátu je vždy rozhodováno tajným hlasováním. Senát se usnáší tajně také vždy, kdy to navrhne člen senátu.
4. Usnesení o procesních otázkách může senát přijmout tichým souhlasem bez záznamu o výsledku hlasování v zápisu ze zasedání. O procesních otázkách se hlasuje a výsledek hlasování je uveden v zápise, jestliže o to požádá člen senátu.
5. Pokud není stanoveno jinak, hlasování se děje zdvižením ruky, hlasy se spočítají, popřípadě se provede kontrolní hlasování.
6. Způsob vyjádření stanoviska na hlasovacím lístku při tajném hlasování předem určí předsedající senátu. Jiný způsob úpravy hlasovacího lístku činí hlas neplatným.
7. Skrutátoři provedou sečtení hlasovacích lístků a o výsledku tajného hlasování sepíší protokol.
8. Protokol o výsledcích tajného hlasování obsahuje záležitost, pro kterou se hlasuje, počet přítomných členů senátu, počet nepřítomných, počet odevzdaných hlasovacích lístků, počet hlasů platných (pro návrh –  proti návrhu – zdržel se) a neplatných.

Čl. 7
Jednání a hlasování per rollam

1. Neodkladné záležitosti a návrhy podléhající vyjádření senátu, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat zasedání senátu, mohou být předsednictvem rozeslány členům senátu k posouzení per rollam. Hlasování per rollam není možné v otázkách týkajících se rozhodování dle § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách.
2. Vyhlášení hlasování a znění návrhu se rozešlou členům senátu prostřednictvím uzavřené elektronické konference. Ve vyhlášení se uvede lhůta pro posouzení a hlasování, která nesmí být kratší než tři pracovní dny od rozeslání.
3. Hlasování je veřejné. Hlas každého člena je platný pouze v případě, že je v textu zprávy jednoznačně uveden (pro návrh –  proti návrhu – zdržuji se).
4. Návrh posuzovaný per rollam se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů senátu.
5. Tímto způsobem nelze jednat a hlasovat o záležitosti, o níž se má rozhodnout tajným hlasováním. Tímto způsobem rovněž nelze jednat a hlasovat, vysloví-li s tím nejpozději ve lhůtě pro hlasování nesouhlas nejméně tři členové senátu.
6. Zápis o hlasování per rollam schvaluje senát na svém nejbližším řádném zasedání. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval.

Čl. 8
Poradní orgány

1. Senát a předsednictvo mohou zřizovat stálé i dočasné poradní orgány. Funkční období poradního orgánu je shodné s funkčním obdobím senátu.
2. Členové poradního orgánu volí ze svého středu předsedu.
3. Člen senátu se může přihlásit k členství v poradním orgánu kdykoli na zasedání senátu. Mimo zasedání tak učiní oznámením předsednictvu.
4. Členem poradního orgánu může být i osoba, která není členem senátu (dále jen „nesenátní člen“). Členství nesenátního člena v poradním orgánu schvaluje senát. Žádost o schválení předkládá senátu předsednictvo nebo předseda poradního orgánu.
5. Nesenátní členové mohou v daném poradním orgánu tvořit nejvýše polovinu všech jeho členů; k případnému poklesu členů komise z řad senátu v průběhu funkčního období se nepřihlíží.
6. Nesenátní členové nemají právo hlasovat při volbě předsedy poradního orgánu a ani do této funkce nemohou být zvoleni.
7. Členství v poradním orgánu se lze kdykoliv vzdát. Vzdání se členství je účinné dnem oznámení předsednictvu. Nesenátní člen může být z poradního orgánu senátem na návrh předsednictva nebo předsedy poradního orgánu v odůvodněných případech odvolán.
8. V dohodě s děkanem může senát zřizovat společné poradní orgány. Členové takto zřízených společných poradních orgánů jsou jmenováni senátem se souhlasem děkana.

ČÁST II.

Volba kandidáta na funkci děkana

Čl. 9

Příprava volby

1. Senát stanoví termín volby kandidáta na funkci děkana tak, aby se konala nejpozději 45 dnů před koncem funkčního období děkana. Senát dále stanoví přiměřenou lhůtu, ve které je možné podávat návrhy. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní. Termín volby a lhůta pro podávání návrhů se zveřejňuje ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.
2. Senát ustaví ze svých členů organizační výbor (dále jen „výbor“). Výbor má alespoň tři členy. Členem výboru musí být vždy alespoň jeden student a alespoň jeden akademický pracovník. Člen výboru nemůže být navržen na kandidáta na funkci děkana. Výbor si ze svých členů zvolí předsedu. Výbor zajišťuje přípravu volby.  
3. Návrh na kandidáta na funkci děkana má právo podat každý člen akademické obce fakulty. Návrh se podává výboru písemnou formou přímo, nebo prostřednictvím sekretáře senátu.  Součástí návrhu je souhlas navrženého s kandidaturou, životopis a teze volebního programu.
4. Seznam navržených včetně jimi zaslaných materiálů se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek fakulty.
5. Výbor svolá shromáždění akademické obce, kde navržení představí svůj program a odpovídají na dotazy členů akademické obce. Toto shromáždění akademické obce se koná nejpozději sedm kalendářních dnů před termínem volby. Shromáždění akademické obce řídí předseda výboru.

Čl. 10

Průběh volby

1. Volba proběhne ve stanoveném termínu.
2. Výbor připraví pro členy senátu hlasovací lístky, dohlíží na průběh volby a vyhodnocuje a vyhlašuje její výsledek.
3. Každý člen senátu na hlasovacím lístku označí nejvýše jednoho z navržených, jinak je jeho hlas neplatný.
4. Zvolen je ten z navržených, pro něhož hlasovala nadpoloviční většina všech členů senátu.
5. Návrh na jmenování zvoleného kandidáta děkanem předloží předseda senátu bezodkladně rektorovi. Výsledek volby se zveřejňuje ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

Čl. 11

Další kola volby

1. Jestliže nebyl zvolen žádný z navržených, koná se ihned druhé kolo volby. Do druhého kola postupují dva navržení s nejvyšším počtem hlasů a všichni navržení, kteří mají stejný počet hlasů jako druhý navržený v pořadí.
2. Jestliže žádný z navržených, o nichž se hlasovalo ve druhém kole, nezíská většinu hlasů všech členů senátu, senát projednávání bodu přeruší a usnese se o termínu konání dalšího kola volby.
3. Ve stanoveném termínu se koná třetí kolo volby, v němž se hlasuje o týchž navržených jako v druhém kole. Jestliže žádný z navržených, o nichž se hlasovalo ve třetím kole, nezíská většinu hlasů všech členů senátu, koná se ihned čtvrté kolo.
4. Do čtvrtého kola postoupí navržený, který ve třetím kole získal nejvíce hlasů, a všichni další navržení, kteří mají stejný počet hlasů.
5. Pokud nebyl kandidát na funkci děkana zvolen ani ve čtvrtém kole, senát volbu ukončí a usnese se na dalším postupu ve věci.

ČÁST III.

Návrh na odvolání děkana z funkce

Čl. 12

1. Návrh na podání návrhu rektorovi na odvolání děkana může senátu podat jeho člen.
2. Návrh je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu.[1]
3. Je-li návrh schválen, předloží je rektorovi předseda senátu. Usnesení senátu o návrhu na odvolání děkana je bezodkladně zveřejněno ve veřejně přístupné části internetových stránek fakulty.

ČÁST IV.

Závěrečná ustanovení

Čl. 13

1. Ve Volebním a Jednacím řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty schváleného Akademickým senátem Univerzity Karlovy dne 10. 10. 2008 se zrušují části I, III a IV.

2. Tento Řád nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity[2].

3. Tento Řád nabývá účinnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity.

Akademický senát fakulty schválil tento řád dne 24. 5. 2017

Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 2. 6. 2017

      doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D.              prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.
předseda Akademického senátu 2. LF UK                        děkan 2. LF UK

                                       PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.
                                předseda Akademického senátu UK

***************************************************************************

Změna Jednacího řádu Akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (první změna) byla schválena Akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne  21. 4. 2021. Tato změna nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 30. 4. 2021. Změna předpisu nabývá účinnosti dnem následujícím po dni nabytí její platnosti.

Změna Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (druhá změna) byla schválena akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne  20. 10. 2021. Tato změna nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 12.11.2021. Změna předpisu nabývá účinnosti dnem následujícím po dni nabytí její platnosti.

Změna Jednacího řádu akademického senátu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (třetí změna) byla schválena akademickým senátem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dne 15. 6. 2022. Tato změna nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy. Akademický senát Univerzity Karlovy schválil tuto změnu dne 24. 6. 2022. Změna předpisu nabývá účinnosti dne 1. 10. 2022.