Habilitace doc. K. Fišera
Doc. RNDr. K. Fišer, Ph.D., úspěšně absolvoval habilitační řízení v oboru Lékařská biologie.
Doc. K. Fišer členem ekonomické komise AS UK
Doc. RNDr. K. Fišer se stal extramurálním členem ekonomické komise akademického senátu 2. LF UK a ekonomické komise akademického senátu UK.
Zprovoznění výpočetního serveru pro výuku a výzkum na 2. LF UK
Z prostředků grantů Ústavu bioinformatiky (NPO – Transformace vysokých škol, 1124002; 2. lékařská fakulta doplácela DPH) jsme zakoupili a zprovoznili výpočetní server v hodnotě 1 016 400 Kč. Na serveru jsme připravili aplikace pro výuku studentů (Metodologie vědy a bioinformatika – D1103002) a také pro vědeckou práci některých dalších pracovišť fakulty (Ústav patologické fyziologie, Ústav biologie a lékařské genetiky).
V rámci udržitelnosti a racionalizace výdajů na provoz serveru jsme vstoupili do spolupráce s Matematicko-fyzikální fakultou UK na projektu nové serverovny pod záštitou MFF UK. Serverovna bude zprovozněna z prostředků projektu NPO JAK Ph.D. Infra, na kterém se podílíme. Využitím této serverovny bude možné výrazně ušetřit na výdajích za elektřinu a administraci serveru. Navíc jsme v rámci univerzity dojednali dlouhodobou finanční podporu provozu serverů i po skončení projektu.
Připravili jsme model pro hodnocení vědeckých výstupů pracovišť 2. lékařské fakulty za roky 2019 až 2021
Na základě požadavku proděkana pro vědu a výzkum prof. Tomáše Kaliny jsme za použití bibliometrických údajů poskytnutých PhDr. Radimem Kubešem připravili model evaluace vědeckých výstupů ústavů a klinik 2. LF UK. Výstupy jsme prezentovali vedení fakulty, přednostům pracovišť a dále individuálně dle zájmu jednotlivých pracovišť.
Nový předmět profilujícího základu: Metodologie vědy a bioinformatika
Metodologie vědy a bioinformatika (D1103002) je povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu. V akademickém roce 2022/2023 jsme poprvé realizovali jeho výuku. Připravili jsme nejen všechny přednášky a semináře, ale i sadu aktivit, dobrovolných úkolů a několik sad testových otázek. Kromě toho jsme naprogramovali systém pro aktivní zapojení studentů během přednášek a pro zpětnou vazbu.
Za úspěch považujeme nejen objem práce s přípravou předmětu „na zeleném drnu“, ale i vysokou účast studentů a studentek na přednáškách (průměrně 104, minimálně 86) a velmi pozitivní zpětnou vazbu.
Hodnocení vědeckých výstupů pracovišť 2. lékařské fakulty
Na základě požadavku proděkana pro vědu a výzkum prof. Jana Trky jsme za použití bibliometrických údajů poskytnutých PhDr. Radimem Kubešem připravili model evaluace vědeckých výstupů ústavů a klinik 2. LF UK. Výstupy jsme prezentovali vedení fakulty, přednostům pracovišť a dále individuálně dle zájmu jednotlivých pracovišť.
Příprava nového předmětu profilujícího základu
Metodologie vědy a bioinformatika je povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu.
Cílem předmětu je seznámit studenty s vědeckou metodou jako principiálním měřítkem pravdivosti všech přírodních věd včetně medicíny. Principy vědecké práce a psaní vědeckých publikací jsou doplněny o krátký úvod do zpracování a prezentace dat, tak aby absolvent byl schopen správně a kriticky číst vědecký text. Součástí předmětu je i úvod do bioinformatiky, který je prakticky směřován tak, aby absolventi porozuměli i výstupům některých pokročilejších metod analýzy dat, s nimiž se budou ve vědecké literatuře setkávat.
Vznik Ústavu bioinformatiky
Dne 1. února 2020 vznikl na 2. lékařské fakultě opatřením děkana č. 1/2020 Ústav bioinformatiky.
Ústav bioinformatiky je výzkumné a vzdělávací pracoviště. Předmětem jeho činnosti je pregraduální výuka, výuka v doktorských kurzech a vědecko-výzkumná činnost. Vznikem Ústavu bioinformatiky se 2. lékařská fakulta zařazuje mezi moderní lékařské fakulty, na jejichž půdě nemůže chybět samostatný obor bioinformatiky, který patří mezi nejrychleji se rozvíjející vědní obory současnosti.
Lékařské vědy i klinická praxe 21. století jsou zcela zásadně ovlivněny způsobem tvorby a zpracování velkých objemů dat a informací. Snadnost zisku celogenomových dat pacientů a vysoká míra integrace informací vede nejen k aplikaci nových přístupů „precision medicine“, ale stále častěji také k počítačem asistovaným léčebným rozhodnutím. Schopnost analyzovat rozsáhlé datové soubory a používat pokročilé počítačové nástroje bude v následujících letech hrát klíčovou roli v medicíně a lékařském výzkumu.