Na Chirurgické klinice 2. LF UK a FN Motol probíhaly minulý týden státnice pro studenty 6. ročníku Všeobecného lékařství. Klinika se připravovala na zkoušky distanční formou, krátce před jejich konáním ale došlo k uvolnění pandemických opatření a zkoušet se mohlo za osobní přítomnosti studentů. Více v rozhovoru s přednostou kliniky prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc.
Na Chirurgické klinice probíhaly minulý týden státnice z chirurgie. Kolik studentů jste zkoušeli?
V minulém týdnu jsme připravili státní zkoušky z chirurgie, k nimž se přihlásilo 35 studentů. Připravili jsme se na zkoušky distanční formou, krátce před konáním zkoušek se podmínky změnily a přípravu jsme nasměrovali ke zkouškám kontaktním. V poslední chvíli se ukázalo, že někteří studenti jsou mimo ČR, pro ně jsme připravili zkoušení distančně, ve výsledku byly tedy zkoušky oběma formami. Změny forem zkoušení zasluhují zmínku, protože si v krátkém sledu vyžádaly změny termínů, rozšíření komisí, zúžení komisí a pro studenty také změny dnů zkoušení. Setkali jsme se při tom s velkou vstřícností na straně studentů i pedagogů a také techniků, kteří zajistili technickou podporu zkoušení. Distančně nakonec byli zkoušeni pouze tři studenti ze Slovenska.
Jakým způsobem byla v průběhu zkoušek zajištěna bezpečnost všech zúčastněných v souvislosti s možnou nákazou koronavirem? Jak moc pandemie a související hygienická opatření přípravu a průběh zkoušek ovlivnily?
Všichni jsme se setkali v rouškách, omezili jsme počet přítomných ve zkušební místnosti, zvětšili rozestupy a studenty rozdělili tak, aby na místě zůstali pouze zkoušení. Přípravu ke zkouškám pandemie ztížila studentům i pedagogům a na obou stranách stála víc úsilí a času než v běžných podmínkách. Omezení nebo úplné vyloučení osobního kontaktu ale přispělo k nesrovnatelně vyšší pozornosti a zájmu studentů se ke zkoušce připravit. Zaslouží pochvalu!
Poznamenalo to nějak celkovou atmosféru státnic ve srovnání s minulými lety?
Jen zdánlivě je výsledkem státních zkoušek pouze prospěch vyjádřený známkami. Atmosféra těchto státnic byla výjimečná. Neskrývali jsme radost, že se setkáváme, že můžeme téměř normálně pracovat, že jsme schopni dobře a ukázněně své povinnosti zvládnout, i když to činíme za nezvyklých podmínek. Slušnost, pochopení a vstřícnost získaly nový rozměr. Zkoušející potěšilo, že i studenti, kteří byli zkoušeni distančně, se oblékli do svátečního, i oni dávali najevo, jak si tohoto setkání váží. Byli jsme na ně hrdí.
Jaká byla úspěšnost těchto státnic?
Všech 35 zkoušených zkoušku úspěšně zvládlo, z nich dokonce 19 hodnoceno výborně. Číselně se výsledky příliš neliší od doby před pandemií, ale nešlo přehlédnout, že většina studentů věnovala přípravě víc úsilí, než je běžné.
Setkali jste se i s mediky, kteří někde pomáhají jako dobrovolníci? Pokud ano, přihlíželi jste k tomu nějakým způsobem?
Všech studentů jsme se cíleně ptali, zda byli někde angažováni jako dobrovolníci. Byli jsme připraveni jejich iniciativu ocenit, ale mezi zkoušenými jsme žádného takového nezastihli.
Každý, kdo chce dělat chirurgii, musí mít především zájem o medicínu
Rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc., o tom, jak je mezi absolventy jeho obor populární, o manuální zručnosti mladé generace chirurgů nebo o publikování a výuce, vydaný počátkem tohoto roku, si můžete připomenout zde.
Jak probíhala v období před státní zkouškou výuka? Jednalo se ještě o studenty, kteří „stihli“ prezenční výuku před zavedením opatření souvisejících s pandemií koronaviru, nebo už o studenty z distanční výuky?
Zkoušení studenti měli jen na samém začátku bloku chirurgie běžnou výuku, všechna další byla distanční. Studentům jsme přednášeli, konzultovali a v závěru cestou Moodle prezentovali zadané seminární práce. Přesvědčili jsme se, že „to jde“, ale že takový způsob výuky vyžaduje významně delší čas a pozornost a na obou stranách zvyšuje nároky oproti výuce za běžných podmínek.
Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s online výukou? Jak časově náročná je příprava a průběh? Co z vašeho oboru lze učit na dálku a kde už je hranice toho, co touto formou nahradit nejde? Máte zpětnou vazbu od studentů, jak tuto formu výuky zvládají?
On-line výuka je možná, je časově náročná a není dle mého názoru dlouhodobě udržitelná. Dostatečná je tehdy, navazuje-li na již položené základy a rozvíjí je. Nemůže nahradit ani praktickou klinickou výuku, ani absenci kontaktu studenta s pedagogem, reagujícího i na drobné a nečekané podněty. S téměř všemi studenty jsme si po zkoušce povídali o tom, jak se jim učilo, nakolik jsou takovým způsobem schopni přípravu zvládnout a co by chtěli změnit. Bez výjimky sdělovali, že osobní kontakt postrádají a že jim chybí právě ony komentáře a poznámky ke všemu, co se učí, umožňující jim nahlédnout, co je důležité a co ne.
Jak řešíte v době omezení a distanční výuky nezbytnou a (dle mého laického pohledu) nenahraditelnou praxi mediků u lůžka a na sálech? Je vůbec obor, jako je chirurgie, tímto způsobem možné učit, aniž by to nějak zásadně poznamenalo zejména praktické dovednosti mediků?
Distanční výuka vylučuje praxi u lůžka, na ambulancích a na sálech, přesunuje získanou znalost do teoretické roviny. K základní orientaci o tom, co znamenají chirurgická onemocnění, úrazy a akutní stavy a jak se řeší, to může stačit, dlouhodobě je ale takový přístup pro chirurgii neudržitelný.
Je něco, co byste chtěl doplnit nebo vzkázat medikům, kolegům, fakultní veřejnosti?
Studentům dobrovolníkům patří od nás učitelů poděkování a obdiv, protože, ač nemuseli, odvážně a obětavě se ujali náročného úkolu. Považujeme to za potvrzení, že mají správné myšlení a že z nich budou dobří lékaři. Za učitele v oboru chirurgie studentům vyjadřuji veliké uznání, jak ukázněně a odhodlaně se přihlásili ke svým povinnostem, zvládli je, za vstřícnost a pochopení těžkostí, které distanční výuka přinesla. Za sebe upřímně děkuji všem učitelům chirurgie. Jejich vstřícnost a pomoc při přípravě a organizaci výuky a zkoušek byla příkladná. Velmi si toho vážím.
Děkuji za rozhovor!
