MUDr. Michaela Hronová promovala v roce 2020, v současnosti pracuje na II. Interní klinice kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rozhovor nejen o tom, jak se jí daří v novém zaměstnání.
V roce 2020 promovala v Karolinu lékařka MUDr. Michaela Hronová, která za své mimořádné studijní výsledky obdržela červený diplom. V současnosti pracuje na II. Interní klinice kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a jak sama říká, oblast kardiovaskulárního systému ji zaujala už v prvním ročníku medicíny a jen se rozhodovala, zda se bude starat o dětské nebo dospělé pacienty. Konec studia a příprava na závěrečné státní zkoušky byla poznamenaná pandemií koronaviru, kdy došlo k uzavření všech škol v naší zemi. Jaké bylo její dokončení studia v této mimořádně těžké době a jaké jsou její první pracovní zkušeností? O tom jsme si povídaly v následujícím rozhovoru.
Stát se lékařkou byla vaše volba od dětství?
Svoji cestu k medicíně jsem našla až na gymnáziu. Jako malá jsem chtěla být učitelkou ve školce nebo zpěvačkou.
Inspiroval vás někdo, abyste se stala lékařkou?
Neměla jsem žádný konkrétní vzor, ale medicína mě velmi zajímala a moji rodiče mě v tom podporovali.
A měla jste připravenou nějakou alternativu, kdyby medicína nevyšla?
Na gymnáziu jsem se v rámci středoškolské odborné činnosti věnovala výzkumu řas, moje záloha tedy bylo studium na přírodovědecké fakultě.
Proč jste se rozhodla studovat na 2. lékařské fakultě?
Protože 2. lékařská je nejlepší! Pro mě bylo velmi lákavé, že když se na ni dostanu, je velká šance, že studium i zdárně dokončím, že na naší fakultě není tak velké síto během studia, protože úzký výběr je už u přijímaček. Také se mi líbilo, že v porovnání s ostatními fakultami nabízí nejvíce praktické výuky, a to už i v prvním ročníku.
A na co budete ze svých studentských let na medicíně nejvíce vzpomínat?
Během studia jsem se zapojila do činnosti fakultního spolku Motolák, díky kterému jsem potkala spoustu přátel a zažila skvělé zážitky, na které nikdy nezapomenu.
Studium medicíny jste ukončila v roce, v němž propukla pandemie koronaviru. Jak obtížné bylo dokončení studia, když se z nařízení vlády musely školy dočasně uzavřít?
Musím ocenit vstřícný přístup pedagogů, kteří se snažili, aby naše znalosti byly pandemií co nejméně ovlivněny. Nemám pocit, že bych o něco výrazně přišla.
Poradila byste něco současným studentům, kterým může hrozit, že jejich výuka bude opět probíhat on-line?
Mně hodně pomohlo si vždy naplánovat, co a kdy se budu učit, já jsem takový organizační typ. Jinak i z pohledu lékařů velmi oceňuji dobrovolné zapojení studentů v nemocnicích. Doufám, že i oni si z této nelehké doby odnesou nějaké zkušenosti z praxe navíc.
Co vás na lidském těle překvapilo během studia nejvíc? A měla jste jasno, čemu se budete chtít profesně věnovat?
Velmi mě zaujal kardiovaskulární systém a už od prvního ročníku jsem věděla, že budu chtít pracovat v rámci kardiologie, jen jsem se rozhodovala, jestli se budu věnovat dětské kardiologii nebo té klasické s dospělými pacienty.
Podle „otce medicíny“ Hippokrata by měl každý lékař být v dobré kondici, aby tím šel příkladem nemocným pacientům a vzbuzoval u nich důvěru tím, že ví, co dělá. Jaké by podle vás měl mít lékař vlastnosti, aby byl ideální?
Myslím, že lékař by měl být komunikativní, vstřícný, empatický a přemýšlivý.
Prozradíte nám, kam jste po škole zamířila?
Určitě. Mám štěstí, že mohu pracovat v oboru, který mě baví, na II. Interní kliniku kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice.
A jaké jsou vaše první pracovní zkušenosti?
Jak jsem již říkala, práce mě moc baví a naplňuje. Samozřejmě i díky epidemii je náročná, ale snažím se vždy najít něco pozitivního a každý den získávám spoustu nových znalostí a zkušeností.
Co vás na vaší práci nejvíc baví? Z čeho máte v poslední době radost?
Nejvíce mě baví kontakt s pacienty a výuka mediků. Radost se snažím mít z maličkostí, třeba dnes jsem si dala skvělou kávu.
Říká se, že „být medikem je dřina, ale být lékařem je dřina ještě větší“, je to pravda?
Obojí má něco do sebe. Těžko se to srovnává.
Co je vaším koníčkem kromě medicíny?
Mám velmi ráda sport. Nedávno jsem třeba zjistila, že jsem vášnivá běžkařka.
Naše fakulta má od roku 2019 novou budovu Ústavu anatomie, jak se vám líbí?
Nový Ústav anatomie se mi velmi líbí. Jsem velice ráda, že jsem měla možnost tam působit jako lektorka anatomie a nadále můžu s ústavem spolupracovat nejen v rámci mého postgraduálního studia.
A máte nějaký zážitek na anatomii? Vzpomenete se na svoji první pitvu nebo zkoušení?
Samozřejmě. Jak moje první pitva, tak i první zkoušení jsou zážitky, na které asi nikdy nezapomenu.
Co vám dalo a co vzalo demonstrování a lektorování na Ústavu anatomie?
Lepší pochopení anatomie a fungování člověka. Tyto znalosti jsem pak uplatnila dále ve studiu, ale uplatňuji je i nadále každý den ve své praxi. Taky myslím, že mě to posunulo v umění komunikace. Díky demonstrování a lektorování jsem navíc našla spoustu nových přátel, kterých si nesmírně vážím. Samozřejmě jsem třeba přípravou na lektorování strávila nějaký ten čas navíc nad učebnicemi, ale nemám pocit, že by mi to něco vysloveně vzalo.
Děkujeme za rozhovor a přejeme Míše Hronové hodně štěstí a úspěchů v její další kariéře!
Připravila Ing. Libuše Stoklásková
