Posvatební rozhovor s Florianem a Svatavou Merklovými
2. lékařská fakulta se často pyšní tím, že na ní panuje vlídné a přátelské, téměř rodinné prostředí. V zimě jsme zaznamenali radostnou událost, kterou Florian Merkle a Svatava Šrůtková, student anglické větve Všeobecného lékařství a studentka českého programu, tuto představu potvrzují: uzavřeli totiž manželský svazek. Přečtěte si rozhovor, v němž jsme se obou zeptali, jak se to seběhlo.
Odkud pocházíte?
Florian: Z městečka poblíž Ulmu na jihu Německa.
Svatava: Původně jsem z Pelhřimova na Vysočině. Když mi byly asi čtyři roky, rodiče založili ekologickou farmu na vesnici, a tudíž jsem spíše venkovský člověk.
Jak jste se seznámili a jak dlouho jste spolu?
Svatava: Pokud si pamatuji, poprvé jsem s Florianem mluvila na praktikách z histologie, kde jsem lektorovala a on mi pomáhal. To bylo v mém čtvrtém ročníku studia medicíny. Bohužel – i bohudík – nemáme žádné datum začátku vztahu. Odhadem jsme spolu necelé tři roky.
Florian: Poprvé jsme se potkali, když Svatava učila histologii, dělal jsem jí asistenta.
Kde se svatba konala a kolik jste měli hostů?
Svatava: Tady je to složitější. My jsme totiž touto svatbou trochu zmátli veřejnost. Svatba byla v Německu na radnici a byla jen v úzkém rodinném kruhu. Aby nám to nebylo líto, budeme mít druhou, větší svatbu v Česku v kostele. Ta druhá je pro nás asi důležitější.
Florian: Velkou svatbu plánujeme krok po kroku a doufáme, že na nic nezapomeneme.
Jeli jste někam na svatební cestu?
Florian: Jeli jsme s přáteli na běžky do Krkonoš, hned o víkendu po obřadu.
Svatava: Jestli se to počítá. Ale Florian ještě studuje a ani já nemám momentálně moc času nazbyt.
Florian studuje anglický program, zatímco Svatava český, takže můžete srovnávat. Jsou dost provázané?
Florian: Myslím, že výuka Čechů i mezinárodních studentů je v zásadě podobná. Naši čeští kolegové si stěžují na obtížnost těch samých předmětů. Bohužel se blíže stýkám jenom s hrstkou z nich – rád bych, kdyby mezi českými a mezinárodními studenty bylo víc kontaktů. Podle mě je tu víc než dost příležitostí pro společnou výuku a praxi, mohlo by to být ku prospěchu obou skupin.
Svatava: Pokud bych anglickou paralelku neučila na histologii, tak bych se skoro s nikým z cizinců neznala – obě studijní větve se během celých šesti let trochu míjejí, což mne mrzí. I mimoškolní aktivity pořádáme odděleně. Ale mám pocit, že se situace vylepšuje.
archiv Svatavy a Floriana Merklových.
Které akce pro české studenty by bylo přínosné uspořádat i v angličtině a naopak?
Florian: Jako mezinárodní studenti máme v zásadě stejné možnosti účastnit se života fakulty jako Češi. Jedinou akcí, z níž jsou mezinárodní studenti vynecháni, jsou Dobronice. Ale možná by to bylo příliš brzy pro studenty, kteří právě přijeli do Prahy.
Svatava: Mohli bychom mít některé předměty dohromady. I přes omezenou kapacitu poslucháren by snad šlo spojit třeba takové humanitní základy lékařství nebo ošetřovatelství. Například Floriana mrzelo, že mezinárodní studenti nemají Dobronice (viz výše). Možná by šlo udělat tři turnusy a studenty namíchat, i když asi ne všichni cizinci chtějí být o prázdninách v Česku. Ale hodně lidí by to ocenilo.
Jak si představujete svou budoucnost, chcete zůstat v Česku?
Florian: Doufám, že naše buducnost bude jedno velké dobrodružství, a jsem si jistý, že budeme dál studovat. Dohodli jsme se, že začneme pracovat v Řeznu v Německu, které se nachází právě uprostřed mezi Svataviným a mým rodným městem. Svatava tam začíná pracovat už v dubnu a já už si tam také musím najít práci.
Svatava: Ačkoli by bylo možné zůstat s Florianovými jazykovými schopnostmi v Česku (umí lépe česky než já německy), vypadá to zatím na Německo. Florian musí splácet půjčky na studium a to by asi z českého platu začínajícího lékaře nešlo. A já můžu rodičům koupit více traktorů nebo lepšího robota na dojení – na farmě se vždy něco najde.
