Ondřej Suchánek – místopředseda AS, předseda studentské komory AS, student 3. ročníku
Byl jsi zvolen místopředsedou akademického senátu 2. LF a zároveň předsedou studentské komory. Co pro tebe tyto funkce znamenají a jaké na tebe kladou požadavky?
Taková funkce je spojená s tím, že tomu člověk věnuje více času než moji ostatní kolegové. Člověk se snaží být především styčný bod mezi jednotlivými studentskými senátory a vedením fakulty. Musím sledovat, co se děje, a koordinovat práci ostatních studentů. Pro mě to v tuto chvíli znamená především citelný úbytek volného času. Poprvé v životě jsem si musel koupit diář, doteď jsem to zvládal bez něj. Dostávám se do situace, kdy mám každý den nějakou aktivitu, která se senátem souvisí.
Čím se aktuálně akademický senát zabývá?
Aktuálně máme několik horkých bodů. Řeší se, jak upravit studentskou anketu, aby se konečně líbila všem. Z popudu kolegia děkana byla ustanovena komise složená ze studentů a pedagogů, která si klade za cíl čtyři věci. Za prvé zrevidovat otázky ankety, tak aby žádná nebyla sporná. Druhá věc je povinnost ankety, tedy zda anketu musí vyplnit všichni. Dalším problémem je výstup ankety, to znamená, jak se její výsledky projeví v celkovém hodnocení ústavů, klinik a jejich zaměstnanců (třeba i finančním). Konečně je také třeba doladit technickou stránku ankety, nejlépe propojit ji s elektronickým přihlašováním ke zkouškám, aby se zamezilo sporným situacím, kdy přicházíte ke zkoušce bez ankety a nevíte, jestli vás vyzkouší. V centru našeho zájmu teď proto kromě jiného stojí elektronické přihlašování ke zkouškám, které by se mělo v testovací verzi spustit už tento semestr. Především se chceme vyvarovat jakéhokoliv kolapsu, protože to by bylo přece jen závažnější než v případě ankety. Kromě toho se samozřejmě zabýváme věcmi, které senát řeší pravidelně každý rok... začínají se například rozbíhat přípravy dalšího plesu, dále se snažíme nově zapojit do organizace studentské vědecké konference pořádáním Motolské míle, řešíme i vybavení studentského koutku. Je toho dost...
Má akademický senát nějaké výrazné plány do budoucna, chystá nějaká vylepšení, změny?
Profesor Škába vždycky říká, že senát má dvě hlavní funkce, a to kontrolní a legislativní. Ta legislativní funkce do určité míry utrpěla v souvislosti s novým zákonem o vysokých školách. Hlavní funkcí senátu je tedy především kontrola. My se soustředíme na to, že kontrolujeme, co dělá vedení, protože senát je de facto jediný autonomní orgán, který může vedení dát najevo, že se dělá něco špatně. Iniciativy z naší strany, to je věc druhá, o tom už jsem mluvil. Snad poslední novinkou je chystané vylepšení vzhledu webových stránek senátu, představení práce senátu a senátorů a také zřízení veřejné konference.
Máš ty osobně nějaké cíle v akademickém senátu? Jak to vlastně funguje? Může jeden člověk prosadit nějakou svou myšlenku nebo řekněme slib voličům?
Jeden člověk může rozpoutat diskusi o určitém tématu a musí pro to získat lidi, a to je mnohdy těžké. Odkazuji třeba na problematiku výuky cizích jazyků, kde mojí snahou bylo zachovat možnost studia co největší škály vyučovaných jazyků a podporovat i výuku angličtiny, ale nenašel jsem pro to dostatečnou podporu, a proto senát podpořil jejich redukci. My do senátu většinou nechodíme s nějakým konkrétním programem, úkoly většinou vyplynou v průběhu funkčního období. Dozvídáme se o určitých problémech a snažíme se do jejich řešení jednoduše zakomponovat stanoviska studentů. To je základní věc. Plány ve smyslu „až já budu senátor, tak prosadím to a to“ teď většinou jako senátoři diskutujeme přímo s vedením, protože ostatně ono jediné je jako exekutivní orgán schopné je vyplnit. V tom bych chtěl vedení pochválit, že se zajímá o náš názor a děkan se nás pravidelně ptá, jestli se nám určité věci líbí, nebo ne, co bychom si přáli, takže v tomto není problém.
Co tě inspiruje a popohání k tomu, aby ses aktivně podílel na chodu fakulty, abys nebyl pouze pasivním divákem?
Já jsem šel do voleb do senátu znova z toho důvodu, že jsem člověk, který se rád zapojuje do diskusí o tom, jak udělat věci lépe. Nebaví mě stát u nástěnek s partou kamarádů a vzájemně se dohadovat o tom, jak je to všechno špatně. Myslím si, že senát je ideální příležitostí říct vlastní názor s vědomím, že ho třeba někdo zohlední.
Myslíš si, že takovou povahu má většina senátorů?
Já můžu říct, že s novým složením studentské komory jsem zatím velice spokojený, v aktivitě i v tom, že ti lidé tam podle mě šli s tím, že se chtějí nějakým způsobem projevovat, a ne jen s tím, že budou v senátu. V tomto se senát vyvíjí dobrým směrem.
Když zrovna nestuduješ, ani neřešíš senátorské starosti, kolik ti zbývá volného času a čemu ho věnuješ?
Volný čas připadá většinou na víkend, protože seminář a cvičení z patologie je v pátek a po pátku má člověk zase trošičku volněji, než najede znova na patologické kolečko. Věnuji ho relaxu s přítelkyní, sportu (kolo, běhání) a spánku. Teď pojedu na pár dní s kamarády do Benátek. Je to snaha všechno hodit za hlavu. Nejlíp se odreaguju tím, že změním prostředí, že vyjedu někam pryč.
Děkuji ti za rozhovor!
-jr-
