Cena profesora Kouteckého byla udělena Anhelině Khadanovich, převzala ji 16. května 2024 na zasedání vědecké rady. Rozhovor.
Anhelina Khadanovich, studentka 4. ročníku magisterského studia Všeobecného lékařství, letos získala Cenu profesora Kouteckého za rok 2023. Tato cena se uděluje studentce či studentovi pregraduálního studia, kteří se stali prvními autory vědeckého článku publikovaného za daný kalendářní rok v časopise indexovaném ve Web of Science a nacházejícím se v prvních třech kvartálech hodnocení. Po Michalu Benešovi (za rok 2021) získala Anhelina Khadanovich jako druhá tuto cenu za svoji vědeckou práci na Ústavu anatomie. Velmi nás to těší a věříme, že oba držitelé této prestižní fakultní ceny budou inspirací pro další studenty.
Čestné uznání získal v letošním ročníku Kryštof Haratek z 3. ročníku (rozhovor Objasnili jsme, jak přistupovat k dětským nádorům ve čtvrté komoře mozkové) a celkem se zúčastnilo šest mladých výzkumníků (představili nám své projekty).
KHADANOVICH, Anhelina, HERMA, Tomáš, AL-REDOUAN, Azzat, KAISER, Radek KACHLÍK, David. The communication pattern between the lateral antebrachial cutaneous nerve and the superficial branch of the radial nerve. Annals of Anatomy. 2023:152110. doi:10.1016/j.aanat.2023.152110. ISSN: 0940-9602. IF: 2.2/2022 (Q2) · https://doi.org/10.1016/j.aanat.2023.152110
KHADANOVICH, Anhelina, BENEŠ, Michal, KAISER, Radek, HERMA, Tomáš, KACHLÍK, David. Clinical anatomy of the lateral antebrachial cutaneous nerve: is there any safe zone for interventional approach? Annals of Anatomy. 2023:252:152202. doi: 10.1016/j.aanat.2023.152202. ISSN: 0940-9602. IF:2.2/2022 (Q2) · https://doi.org/10.1016/j.aanat.2023.152202
Když jste se dozvěděla, že za svoji vědeckou práci obdržíte cenu prof. Kouteckého, na co jste v tu chvíli myslela?
Vzpomněla jsem si na všechny ty dny, které jsem strávila na pitevně. Tehdy jsem si ani nedokázala představit, že budu publikovat v takovém prestižním časopise a dostanu za to nakonec i cenu.
O čem přesně vaše práce pojednává?
První článek je o spojkách mezi dvěma povrchovými nervy ruky (mezi ramus superficialis nervi radialis a nervus cutaneus antebrachii lateralis). Klíčovým zjištěním bylo, že jsme našli jejich překvapivě vysoký výskyt. Dále tyto nervové spojky vykazovaly specifický morfologický obraz, což vysvětluje, proč je při poranění jednoho nervu zachovaná citlivost zprostředkovaná druhým nervem. Ještě při práci na prvním článku jsem si všimla nesrovnalosti ohledně větvení a topografie nervus cutaneus antebrachii lateralis, proto jsem se zaměřila na podrobný popis jeho klinické anatomie a morfologie v dalším výzkumu, což se odrazilo v druhém článku.
Velmi často jsme vás vídali na pitevně. Jak se vám v Ústavu anatomie pracovalo?
Ta práce byla a je pořád velmi komfortní hlavně díky tomu, jak ji nastavuje přednosta ústavu profesor David Kachlík. Pan profesor vždycky věnuje vědeckým projektům spoustu svého času, u všech nápadů a složitostí hledá optimální řešení a navazuje spolupráci v našem multioborovém týmu. Navíc bych chtěla využít této příležitosti a poděkovat laborantům našeho Ústavu anatomie – Ivanovi Kolmanovi, Davidovi Válovi a Nikole Jílkové, kteří byli se mnou v každodenním kontaktu, obětovali spoustu času a sil, vždy mi vycházeli vstříc a hodně mě podporovali. Všem jim patří obrovský dík.
Máte nějakou dobrou radu pro studenty pregraduálního studia, kteří by se také rádi podíleli na nějakém zajímavém výzkumu?
Nevzdávat se! Je to běh na dlouhou trať. V mém případě začátek vědecké práce a přijetí první publikace oddělovalo osmnáct měsíců, další studie se publikovala půl roku poté. Během těchto dvou let jsem pitvala čtyři dny v týdnu skoro bez přestávek. Proto pevně věřím, že do vědy patří vášeň, ale i disciplína. Ne vždy jsem měla chuť brzo vstávat, bývala jsem i vyčerpaná, ale jedno bylo vždycky stejné – pocit svobody, klidu a nekonečné zvědavosti, které mi poskytovala vědecká práce na pitevně. Další důležitou věcí je dostat se do okolí, které bude inspirativní a bude sdílet vaše zájmy.
Čemu se chcete věnovat dál, jaké specializaci?
Neurochirurgii. Už delší dobu pravidelně docházím na stáže na jednu z pražských neurochirurgických klinik. Fascinuje mne rozsah problémů, které neurochirurgové řeší a také obrovské možnosti pro další vědecký výzkum. Právě na pitevně jsem zjistila, že mne velmi baví manuální práce, která je v neurochirurgii nenahraditelná.
Budete pokračovat i na dále ve výzkumu na našem ústavu?
Ano! Pracuju nyní na vícero projektů, teď právě jsem ve stádiu hledání nového tématu pro další práci. Poslední dobou se zaměřuji spíše na konkrétní klinické otázky vyžadující pitvu menšího počtu těl, a to hlavně z důvodu, že moje poměrně solidní pitevní zkušenosti a větší rozhled umožňují pracovat cíleněji a najít mezery ve znalostech, což se cení dokonce víc než čisté morfologické studie na větším počtu těl, které mají nižší šanci na publikaci. Tady pak hodně záleží na novátorství nápadu. Navíc rozvrh ve čtvrtém ročníku mi nedovoluje věnovat pitevně tolik času. V neposlední řadě jsou tu i nápady od spoluautorů.
Na co bychom se ještě mohli zaměřit, abychom mohli více rozvíjet tolik potřebné kurzy a vědecký výzkum?
Dostatek dárců těl díky většímu povědomí o dárcovském programu je nezbytným předpokladem nejenom pro výuku mediků, ale i pro všechny pitevní studie, které jsou významným příspěvkem do medicíny a výzkumu. Proto bych chtěla ze srdce poděkovat dárcům těl a jejich rodinám za jejich neocenitelný dar.
Připravila: Ing. Libuše Stoklásková
