Prof. Taťjana Dostálová (přednostka Stomatologické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FNM) a dr. Hana Eliášová (Kriminalistický ústav Praha, vedoucí oddělení antropologie a biologie) získaly Cenu ministra vnitra za mimořádné výsledky v oblasti bezpečnostního výzkumu za rok 2015, a to s tématem Využití dentálních zobrazovacích technologií ve forenzní antropologii. Cena byla předána ve čtvrtek 12. 11. v Kriminalistickém ústavu Praha. Přečtěte si krátký rozhovor s prof. Dostálovou.
Prof. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., MBA, v roce 1979 absolvovala obor stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství UK (dnešní 1. lékařská fakulta UK), v roce 2000 obhájila docenturu, v roce 2004 získala titul MBA a v témže roce byla jmenována profesorkou. V současnosti je přednostkou Dětské stomatologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol.
Tým vašeho projektu Využití dentálních zobrazovacích technologií ve forenzní antropologii získal Cenu ministra vnitra za mimořádné výsledky v oblasti bezpečnostního výzkumu. Vaším záměrem bylo zpřesnit identifikaci koster podle chrupu; jakým způsobem jste toho docílili?
Cílem projektu bylo vytvořit na základě nových stomatologických metod 3D systém identifikace neznámých osob v rámci běžné kriminalistické praxe, který by dále posloužil i v případech hromadných neštěstí. Současně byl připraven program tipování v databázi Policie ČR a Interpolu. V oblasti forenzní odontologie (zkoumání chrupu se zaměřením na identifikaci jedince – pozn. red.) jsme se zaměřili na zkoumání původu fragmentů zubních tkání i na prokázání působení agresivních činitelů na zubní tkáně v případech uhoření či použití chemikálií (maření identity). Poslední část se zabývala stanovením původu „bite marks“ (lidské, zvířecí kousnutí) a případně stanovení typové shody.
Lišil se váš počáteční odhad od finálního výsledku?
S rozvojem 3D zobrazovacích, počítačových technik i chemických analýz se proces vyhledávání a dokumentace i další analýzy velmi zpřesnil, například 2D snímky ve formátu DICOM dnes často nahrazují OPG, telertg (rentgenový snímek hlavy z boku – pozn. red.); ve forenzní odontologii vznikly virtuální modely pro superprojekci a pro 3D tisk.
Jak výsledky ulehčí práci kriminalistů?
Výstupy projektu jsou ryze praktické: tři certifikované metody, příručka Forenzní odontologie (pro Službu kriminální policie a vyšetřování), software Fordent pro archivaci a komparaci AM a PM zubních dat i kapitola v knize Soudní lékařství. Za zmínku stojí i pět publikací v časopisech s impakt faktorem.
Jakým směrem se budete ve výzkumu dále ubírat?
Rádi bychom pokračovali v nových 3D rekonstrukčních postupech s propojením CBCT, faciálního i intraorálního skeneru pro oblast forenzní stomatologie a antropologie.