Adoptive immunotherapy, chemotherapy, and second allogeneic transplant in the treatment of post-transplant relapse of acute leukemia in children: a single center experience.

Formankova R, Sedlacek P, Keslová P, Sramkova L, Zizkova H, Stary J. Leuk Lymphoma. 2010 Oct;51(10):1936–40. IF: 2.397

Publikace, kterou vám nyní představujeme, vznikla na Klinice dětské hematologie a onkologie (KDHO) a zabývá se léčbou relapsu akutní leukémie (AL) po transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT) u dětí. Relaps je nejčastějším důvodem selhání HSCT u dětí s akutní leukémií. Současná medicína nabízí několik řešení: chemoterapii, adoptivní imunoterapii a další alogenní transplantaci. Na KDHO bylo od roku 1994 do roku 2007 provedeno 132 HSCT u dětí s AL, potransplantační hematologický relaps byl dokumentován u 42 pacientů. Intenzívní léčba relapsu byla zahájena u 20 dětí a 12 z nich podstoupilo druhou alogenní transplantaci. Ukázalo se, že druhá alogenní HSCT je u  ětských pacientů dobře tolerována a je vhodnou volbou při léčbě post-transplantačního relapsu AL.
 
Hlavní autorku článku, MUDr. Renatu Formánkovou, Ph.D., jsme požádali o doplnění dalších důležitých informací:
Prognóza dětí s relapsem akutní leukémie po alogenní transplantaci kmenových buněk krvetvorby je velmi nepříznivá. Z 12 pacientů retransplantovaných na našem pracovišti pro relaps akutní leukémie žije 6 v kompletní remisi s medianem doby sledování 60,5 měsíce po druhé HSCT. Domníváme se, že významným faktorem pro úspěch druhé transplantace je provedení transplantace v hematologické remisi, které jsme se pokusili dosáhnout chemoterapií a/nebo metodami adoptivní imunoterapie (rychlé vysazení potransplantační imunosupresivní léčby na základě nárůstu minimální reziduální nemoci a/nebo smíšeného chimerismu). Důležité je také dodržení určitého časového intervalu mezi transplantacemi (minimálně 6 měsíců) a právě metody adoptivní imunoterapie nám v některých případech umožnily odsunout hematologický relaps, a daly tak šanci na úspěšné provedení druhé transplantace. Naše výsledky jsou mimo jiné dokladem nezbytné dobré spolupráce klinického pracoviště s diagnostickými a výzkumnými laboratořemi (Laboratorním centrem KDHO a NRL pro DNA diagnostiku ÚHKT).
 
-mk-

Vytvořeno: 10. 3. 2011 / Upraveno: 11. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.