Melter O, Arvand M, Votýpka J, Hulínská D. Emerg Infect Dis. 2012 Jan;18(1):163–5. doi: 10.3201/eid1801.110186. IF: 6.169
Ústav lékařské mikrobiologie
Pár slov o práci pro Publikační okénko napsal hlavní autor, MVDr. Oto Melter, Ph.D.:
Zákopová horečka způsobená Bartonella quintana je historicky vázaná hlavně na 1. světovou válku s jedním miliónem postižených. Jde o horečnaté onemocnění, které na několik týdnů vyřazovalo postižené (hlavně vojáky) z jakékoliv činnosti. Rezervoárem infekce je nemocný člověk a jako vektor infekce se v literatuře dogmaticky uvádí veš šatní, i když v některých případech nebyl vektor infekce prokázán. V současnosti lze infekce způsobené B. quintana rozdělit na městskou zákopovou horečku (urban trench fever) a infekce různých orgánů, z nichž mezi klinicky nejvýznamnější patří např. kultivačně negativní infekční endokartidida. Městská zákopová horečka je v odborné literatuře spojována výhradně s pacienty ze slabých sociálních skupin (hlavně bezdomovci), kde přítomnost špatných sociálních podmínek a infestace vší šatní umožňuje přenos infekce. V České republice schází jakékoliv údaje o infekcích B. quintana, hlavně proto, že se jimi nikdo systematicky nezabývá.
Naše sdělení se zabývá městskou zákopovou horečku, kterou byla postižena dobře situovaná mladá rodina (podnikatelé s dětmi 1 a 3 roky), včetně třech příbuzných, kteří se nějakou dobu zdržovali v jejich starém bytě po rekonstrukci. Onemocněl rovněž zdravotnický pracovník, který byl stejně jako členové rodiny infestován ektoparazitickými roztoči – čmelíky (Dermanyssus sp.). Tito ektoparazité ptáků s nízkou hostitelskou specificitou migrovali v průběhu léta ze střechy otevřeným oknem a masivně infestovali obyvatele bytu, u kterých se záhy objevily kožní a systémové příznaky infekce. Vysoké horečky, kožní eflorescence a schvácení dětí vyvolávalo velké obavy hlavně u rodičů. Ostatní postižení trpěli rovněž horečkami, které byly typicky rekurentní s úpornými bolestmi hlavy, tibialgií a schváceností, která je zásadně limitovala v jakékoliv činnosti. Speciální kultivace původce z vektora a pacientů se nám nezdařila z důvodu kultivační náročnosti bartonel. Diagnostika B. quintana se podařila díky průkazu a sekvenaci specifického bartonelového genu ve vektoru a v krvi pouze jednoho z pacientů. Po specifické terapii antibiotiky a desinsekčním opatřením se stav pacientů začal zlepšovat, nespecifické problémy onemocnění nicméně přetrvávaly u pacientů několik měsíců.
Závěrem lze říct, že se nám podařilo tuto infekci prokázat na našem území. Proto si myslím, že u lidí bez domova bude sehrávat vážný zdravotnický problém, kterému se bude nutné systematicky věnovat, hlavně z důvodu vážných komplikací (infekce orgánů, endokarditida). Rezervoár infekce se nám nepodařilo prokázat a divoké ptactvo, které bylo následně vyšetřeno s negativním výsledkem se pravděpodobně přímo nepodílelo na přenosu infekce. Paradoxně infekce byla prokázána u dobře situované rodiny a jako vůbec poprvé jiným ektoparazitem, než je veš šatní, což naznačuje, že infekce se pravděpodobně může šířit i v sociálně silné populaci jinými ektoparazity.
-mk-
