Kotrova M, Muzikova K, Mejstrikova E, Novakova M, Bakardjieva-Mihaylova V, Fiser K, Stuchly J, Giraud M, Salson M, Pott C, Brüggemann M, Füllgrabe M, Stary J, Trka J, Fronkova E. Blood. 2015 Aug 20;126(8):1045–7. doi: 10.1182/blood-2015-07-655159. IF: 10.45
Publikaci představuje první autorka MUDr. Michaela Kotrová z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
Naše publikace ukazuje, jak je možné detekovat minimální reziduální (zbytkovou) nemoc (= podíl leukemických buněk v kostní dřeni nebo periferní krvi pacienta) pomocí sekvenování nové generace (NGS), a srovnává takto detekovanou reziduální nemoc s hladinami detekovanými na základě kvantitativní PCR (qPCR), což je metoda používaná na současných léčebných protokolech. Hlavní výhoda NGS spočívá v tom, že je rychlejší, jednodušší na provedení a levnější. Podařilo se nám prokázat, že zbytková nemoc detekovaná pomocí NGS lépe definuje pacienty, u kterých nedojde k relapsu onemocnění.
Další výhodou NGS je to, že umožňuje sledování celého imunitního repertoáru pacienta, a ne pouze kvantifikaci leukemického klonu, jako je tomu u qPCR. V naší kohortě jsme pozorovali signifikantně vyšší diverzitu antigenního repertoáru na konci indukční fáze léčby u pacientů, u kterých nedošlo k relapsu onemocnění.
Jedná se o dosud největší takto vyšetřenou kohortu dětských pacientů s ALL (>200 vzorků). Před zavedením metody do praxe však bude potřeba provést rozsáhlou standardizaci metody a zhodnocení jejího prognostického významu na mnohem větší skupině pacientů.
