Balik V, Lehto H, Hoza D, Phornsuwannapha S, Toninelli S, Romani R, Sulla I, Hernesniemi J. Cent Eur Neurosurg. 2011 Nov;72(4):169–75. Epub 2011 Oct 19. IF: 0,472
Cílem studie publikované v časopise Central European Neurosurgery byla analýza rozdílů mezi pacienty s frontálním (FEDH) nebo parieto-okcipitálním (POEDH) epidurálním hematomem a vyhodnotit možné statisticky významné prognostické faktory. Do studie bylo zařazeno celkem 41 pacientů. Autoři analyzovali vliv pohlaví, věku, typu poranění, klinického projevu, Glasgow Coma Scale (GCS) skóre při přijetí, radiologického nálezu, a časového intervalu od traumatu k výkonu a jeho výsledek, podle tíže následků. Z výsledků práce mimo jiné vyplývá, že vyšší GCS skóre při přijetí a mladší věk byly statisticky významné prognostické faktory v POEDH podskupině, ale v podskupině pacientů s FEDHs signifikantní nebyly.
Lze na základě této studie stanovit pro určité skupiny nějaké doporučené postupy? Zeptali jsme se spoluautora článku, MUDr. Davida Hozy.
Obecně jsou výše uvedené faktory pro prognózu pacienta s kraniocerebrálním traumatem dlouho známé a platné. Hypotéza této práce byla, zda traumatické expanze, typicky frontálně (FEDH) umístěné, mají jiný outcome než ty dorzálnější, což tato studie skutečně ukazuje. Předpokládali jsme, že frontálně lokalizované hematomy působí tlak nejprve na frontální lalok, a tudíž kraniokaudální detonace, podobně jako u nádorů v této oblasti, má mírnější průběh, a tedy zbývá poněkud více času na operační řešení. To dokládají i klinické zkušenosti autorů. Zatímco dorzálněji uložené expanze (POEDH) svým způsobem míří jaksi více kaudálněji, přímo na kmen mozkový, a tudíž jsou klinické projevy elevace nitrolebečního tlaku časnější a outcome těchto pacientů horší a výše uvedené prognostické faktory zde mají větší vliv. Léčba epidurálních hematomů všech lokalizací ale zůstává stejná. A to co nejrychlejší evakuace.
