Nedelska Z, Andel R, Laczó J, Vlcek K, Horinek D, Lisy J, Sheardova K, Bures J, Hort J. Proc Natl Acad Sci U S A. 2012 Feb 14;109(7):2590–4. doi: 10.1073/pnas.1121588109. Epub 2012 Jan 30. IF: 9.681
Neurologická klinika
Výsledky práce, kterou bychom vám tentokráte rádi představili, ukazují, že pravý hippokampus hraje velice důležitou úlohu v prostorové orientaci. Studie se zúčastnilo 42 pacientů s kognitivní poruchou, u kterých byl objem pravého hippokampu měřen pomocí MRI. Prostorová orientace byla testována v lidské analogii Morrisova vodního bludiště a jeho počítačové simulaci. Ukázalo se, že menší objem pravého hippokampu je spojen se zhoršenou schopností prostorové orientace. Výsledky byly signifikantní u jedinců s kognitivní poruchou, nikoliv však u zdravých.
Jak si vysvětlujete to, že u zdravých jedinců nemá objem hippokampu vliv na schopnost prostorové orientace, zatímco u nemocných s kognitivní poruchou ano? Odpověděl nám MUDr. Jan Laczó, Ph.D.:
Je známo, že hipokampus hraje důležitou roli v prostorové orientaci u zvířat i u lidí. To prokázaly i studie s použitím funkčních zobrazovacích metod mozku (funkční magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie) u zdravých lidí, kde aktivita hipokampu přímo souvisela se schopností orientace v prostoru. Nicméně funkce určité struktury nemusí u zdravých lidí přímo souviset s její velikostí. Zdraví jedinci se mezi sebou liší v celkovém objemu mozku i jeho struktur (včetně hipokampu), což bývá způsobeno jinými faktory (např. tělesnou konstitucí, pohlavím), aniž by to mělo přímý vliv na jejich výkon k prostorové orientaci. Přímý vztah mezi velikosti hipokampu a jeho funkcí se projeví jen za určitých okolností. Při mnohaletém učení se orientovat ve velkém městě, jak ukazuje studie na Londýnských taxikářích, měli tito taxikáři větší velikost hipokampu oproti svým vrstevníkům, netaxikářům, a velikost hipokampu přímo souvisela s léty, kdy pracovali jako taxikáři. Další možnost, což je i případ našeho článku, je za patologických okolností u Alzheimerovy choroby, kdy dochází k atrofii mozkových struktur a úměrně k tomu i poklesu kognitivních schopností. Zde míra atrofie hipokampu odráží tíži postižení prostorové orientace, takže čím je onemocnění pokročilejší, tím je i horší schopnost orientace v prostoru. To nám dává možnot monitorovat průběh onemocnění v čase.
-mk-
