Rožková D, Novotná L, Pytlík R, Hochová I, Kozák T, Bartůňková J, Špíšek R. International Journal of Cancer. 2010 Mar 1;126(5):1132–43. IF: 4,734
V časopise International Journal of Cancer vychází článek skupiny z Ústavu imunologie, UK 2. LF o roli Toll-like receptorů (TLR) exprimovaných na buňkách B chronické lymfatické leukémie (B-CLL). První autorky RNDr. Daniely Rožkové, Ph.D., jsme se zeptali:
Toll-like receptory exprimované na antigen prezentujících buňkách jsou velmi důležité pro rozpoznání patogenů imunitním systémem a pro aktivaci imunitní odpovědi. Jaký je význam jejich exprese na nádorových buňkách u B-CLL?
Vzhledem k omezeným možnostem léčby B-CLL se pozornost řady výzkumných týmů soustředí na vývoj imunoterapie pro toto onemocnění. Nádorové buňky jsou ze své podstaty slabě imunogenní a často produkují imunosupresivní faktory. Jednou z možností jak posílit imunogenicitu buněk je jejich přímá stimulace agonisty Toll-like receptorů. Z doposud provedených studií vyplývá, že TLR agonisté mají potenciál při léčbě B-CLL působit hned na několika úrovních – zvyšují imunogenicitu nádorových buněk, a odkryjí tak imunitnímu systému nádorové antigeny, alespoň přechodně mohou navodit proliferaci buněk, a tím je zpřístupnit účinkům chemoterapie a za určitých okolností možná samy způsobují jejich smrt. Na základě těchto pozorování se již přistoupilo k testování aplikace některých TLR agonistů při léčbě B-CLL.
Naše studie si kladla za cíl komplexně zhodnotit účinky TLR agonistů na B-CLL buňky. Testovali jsme všechny dostupné TLR ligandy a nalezli jsme další dva, které B-CLL buňky aktivují. Popsali jsme jak rozdíly v účincích jednotlivých TLR ligandů, tak rozdíly stimulace TLR u zdravých B buněk a maligních buněk B-CLL. Ve studii ukazujeme, že v některých parametrech je odpověď nádorových buněk mezi jednotlivými pacienty značně heterogenní, TLR sice ve většině případů zvyšují imunogenicitu nádorových buněk, ale u velkého procenta pacientů také indukují proliferace leukemických buněk. Navíc ukazujeme, že u některých pacientů docházelo ke zvýšení exprese prognosticky nepříznivého markeru CD38. Tyto faktory by rozhodně neměly být opomíjeny při plánování klinického testování těchto látek.
