Laboratoř prostorové kognice slouží k vyšetřování prostorové orientace u pacientů v časných stadiích neurodegenerativních onemocnění mozku. V laboratoři se nachází unikátní zařízení – Lidská analogie Morrisova vodního bludiště, která slouží k vyšetřování prostorové orientace v reálném prostředí. Společně s tímto zařízením se v laboratoři používají úlohy ve virtuálním prostředí, které umožňují napodobit situace z reálného života a identifikovat tak narušení prostorové orientace v běžných každodenních situacích (např. v městě nebo supermarketu). Součástí vyšetření prostorové orientace je i záznam očních pohybů umožňující detailní analýzu kognitivních procesů při zrakovém zkoumání okolního prostoru.
Orientace v prostoru závisí na oblastech mozku, které jsou narušeny již ve velmi časných stadiích neurodegenerativních onemocnění včetně hipokampu, entorhinální a parietální kůry. Atrofie těchto oblastí přímo souvisí s tíží postižení prostorové orientace a její vyšetřování proto může přispět k časné a diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění. V posledních letech se náš výzkum v souvislosti s novými možnostmi kauzální léčby zaměřoval především na časnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci, kdy naše nedávné studie ukázaly, že narušení prostorové orientace může sloužit jako časný kognitivní marker tohoto onemocnění. V současné době se výzkum laboratoře zaměřuje na diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění včetně demence s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární degenerace a nedávno popsaných klinických jednotek, které klinicky připomínají Alzheimerovu nemoc – Primary age-related tauopathy a Limbic-predominant age-related TDP-43 encephalopathy (Vyhnalek, Laczo et Laczó, 2024).
Lidská analogie Morrisova vodního bludiště
Pomocí tohoto zařízení jsme v nedávných studiích prokázali, že narušení prostorové orientace souvisí s atrofií mozkových struktur postižených časně u Alzheimerovy nemoci a s hladinami patologických proteinů v mozkomíšním moku, které jsou pro tuto nemoc typické. Horší výkon v této úloze také přímo souvisel s obtížemi s prostorovou orientací v každodenních situacích pacientů v jejich reálném životě (např. orientací ve městě, kde pacienti žijí, nebo schopností učit se nové cesty) Laczó et al., 2024.
Virtuální město
V této úloze se pacienti pohybují realisticky vypadajícím městem, ve kterém jsou vedeni přes několik křižovatek a mají za úkol si zapamatovat a následně sami projít stejnou cestu tam i zpět. V nedávné studii jsme prokázali, že vyšetření prostorové orientace v této úloze dokáže odlišit pacienty v časném stadiu Alzheimerovy nemoci od pacientů s obtížemi s pamětí v důsledku jiných onemocnění (Laczó et al., 2022). Do Virtuálního města je zaimplementován eye-tracking a je tedy možné přesně měřit oční pohyby pacientů, což přináší další důležité informace o jejich schopnostech orientace v prostoru. V nedávné studii jsme ukázali, že pacienti s Alzheimerovou nemocí méně zaměřují svou pozornost na důležité orientační body v okolí, což následně zhoršuje jejich schopnost správné orientace v prostoru (Laczó et al., 2021).
Akademičtí pracovníci
Pregraduální studenti
MUC. Radka Svatková
MUC. Zuzana Švačová
MUC. Natália Sapietová
Administrativní podpora
Ing. Jana Pařízková
Studenti
Laboratoř prostorové kognice
Důležitou součástí laboratorního týmu jsou pregraduální studenti všeobecného lékařství a psychologie, kteří se účastní vyšetřování pomocí experimentálních kognitivních testů a analyzování zobrazovacích dat. Studenti jsou zapojeni i do přípravy vědeckých výstupů včetně příspěvků na domácí a zahraniční konference a publikací.
Hledáme pregraduální studenty i studenty do doktorského (Ph.D.) studia se zájmem o neurologii, kognitivní funkce a zobrazovací metody. Zájemci o zapojení do výzkumu v naší laboratoři mohou kontaktovat MUDr. Martinu Laczó, Ph.D.
