Laboratoř prostorové kognice slouží k vyšetřování prostorové orientace u pacientů v časných stadiích neurodegenerativních onemocnění mozku. V laboratoři se nachází unikátní zařízení – Lidská analogie Morrisova vodního bludiště, která slouží k vyšetřování prostorové orientace v reálném prostředí. Společně s tímto zařízením se v laboratoři používají úlohy ve virtuálním prostředí, které umožňují napodobit situace z reálného života a identifikovat tak narušení prostorové orientace v běžných každodenních situacích (např. v městě nebo supermarketu). Součástí vyšetření prostorové orientace je i záznam očních pohybů umožňující detailní analýzu kognitivních procesů při zrakovém zkoumání okolního prostoru.
Orientace v prostoru závisí na oblastech mozku, které jsou narušeny již ve velmi časných stadiích neurodegenerativních onemocnění včetně hipokampu, entorhinální a parietální kůry. Atrofie těchto oblastí přímo souvisí s tíží postižení prostorové orientace a její vyšetřování proto může přispět k časné a diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění. V posledních letech se náš výzkum v souvislosti s novými možnostmi kauzální léčby zaměřoval především na časnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci, kdy naše nedávné studie ukázaly, že narušení prostorové orientace může sloužit jako časný kognitivní marker tohoto onemocnění. V současné době se výzkum laboratoře zaměřuje na diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění včetně demence s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární degenerace a nedávno popsaných klinických jednotek, které klinicky připomínají Alzheimerovu nemoc – Primary age-related tauopathy a Limbic-predominant age-related TDP-43 encephalopathy (Vyhnalek, Laczo et Laczó, 2024).
Lidská analogie Morrisova vodního bludiště
Pomocí tohoto zařízení jsme v nedávných studiích prokázali, že narušení prostorové orientace souvisí s atrofií mozkových struktur postižených časně u Alzheimerovy nemoci a s hladinami patologických proteinů v mozkomíšním moku, které jsou pro tuto nemoc typické. Horší výkon v této úloze také přímo souvisel s obtížemi s prostorovou orientací v každodenních situacích pacientů v jejich reálném životě (např. orientací ve městě, kde pacienti žijí, nebo schopností učit se nové cesty) Laczó et al., 2024.
Virtuální město
V této úloze se pacienti pohybují realisticky vypadajícím městem, ve kterém jsou vedeni přes několik křižovatek a mají za úkol si zapamatovat a následně sami projít stejnou cestu tam i zpět. V nedávné studii jsme prokázali, že vyšetření prostorové orientace v této úloze dokáže odlišit pacienty v časném stadiu Alzheimerovy nemoci od pacientů s obtížemi s pamětí v důsledku jiných onemocnění (Laczó et al., 2022). Do Virtuálního města je zaimplementován eye-tracking a je tedy možné přesně měřit oční pohyby pacientů, což přináší další důležité informace o jejich schopnostech orientace v prostoru. V nedávné studii jsme ukázali, že pacienti s Alzheimerovou nemocí méně zaměřují svou pozornost na důležité orientační body v okolí, což následně zhoršuje jejich schopnost správné orientace v prostoru (Laczó et al., 2021).
Akademičtí pracovníci |
|
|
prof. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. |
|
|
MUDr. Martina Laczó, Ph.D. |
 |
Pregraduální studenti |
|
| MUC. Radka Svatková | |
| MUC. Zuzana Švačová | |
| MUC. Natália Sapietová | |
Administrativní podpora |
|
| Ing. Jana Pařízková | |
Studenti
Laboratoř prostorové kognice
Důležitou součástí laboratorního týmu jsou pregraduální studenti všeobecného lékařství a psychologie, kteří se účastní vyšetřování pomocí experimentálních kognitivních testů a analyzování zobrazovacích dat. Studenti jsou zapojeni i do přípravy vědeckých výstupů včetně příspěvků na domácí a zahraniční konference a publikací.
Hledáme pregraduální studenty i studenty do doktorského (Ph.D.) studia se zájmem o neurologii, kognitivní funkce a zobrazovací metody. Zájemci o zapojení do výzkumu v naší laboratoři mohou kontaktovat MUDr. Martinu Laczó, Ph.D.
