Experimentální intenzivní medicína

Charakteristika studijního programu

Doktorský studijní program Experimentální intenzívní medicína je určen pro uchazeče a uchazečky se zájmem o experimentální práci, výzkum, vývoj a inovaci v oblasti kritických stavů, peripoperační medicíny a přístrojové a multiorgánové podpory. Program je určen pro lékaře i nelékařské zdravotnické profesionály a klade důraz na metodologii, kritické myšlení a orientaci na budoucí směry a inovace v intenzívní péči. Cílem je poskytnout ucelené vzdělání, které kombinuje teoretické poznatky s praktickou aplikací, a připravit účastníky k vedení výzkumných projektů a efektivní komunikaci výsledků.

Intenzivní péče (Intensive Care Medicine) je vědecké odvětví v rámci klasifikace FORD (Fields of Research and Development), kde spadá do širší kategorie "Lékařské a zdravotnické vědy", konkrétně do podoboru "Klinické vědy". Intenzívní péče se věnuje výzkumu etiologie, diagnostiky a léčby život ohrožujících stavů vyžadujících sofistikovanou podporu životních funkcí a monitorování a též perioperační péči. Zvláštní pozornost je věnována výzkumu specifických syndromů, které se typicky vyskytují u kriticky nemocných jako je např. ARDS (adult respiratory distress syndrom) nebo svalová slabost kriticky nemocných. Přesahy disciplíny Intensive Care Medicine vedou od základního výzkumu, přes public health (zvláště neinfekční epidemiologii) až po prakticky všechny základní klinické obory.

Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program

Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).

Témata disertačních prací

Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele, případně může využít vypsaných témat níže, výběr se na ně však v žádném případě neomezuje. Společně s potenciálním školitelem konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu. 

Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele. 

Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.

Vypsaná témata prací

Školitelé studijního programu

Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). 

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné. Je třeba splnit následujících 6 studijních povinnosti.

Absolvování minimálně 1 kurzu zaměřeného na metodologii vědecké práce je povinné:

• Úvod do praktické metodologie vědecké práce (CPGS005)
• Advanced Methodology and Data Science for Intensive Care Research (CPGS017)

Doporučené kurzy:

• pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz "Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů"
• další kurzy z nabídky kurzů doktorských studijních programů v biomedicíně (http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem

Prezentace alespoň na dvou studentských nebo expertních konferencích a fórech, z nichž aspoň jednou musí jít o prezentaci vlastních dat. Jedna z těchto konferencí musí být povinná Vědecká konference 2. LF (DS002) vyplývající z vnitřních předpisů fakulty. VK se studenti zúčastňují zpravidla ve 4. ročníku (případně i znovu v 6. a 8. ročníku pokud studium prodlužují).

Povinné absolvování předmětu a zkoušky z předmětu Angličtina pro doktorské studium je možno nahradit ústní prezentací v anglickém jazyce na mezinárodní konferenci nebo certifikátem mezinárodní zkoušky z anglického jazyka na úrovni C1/C2 podle SEER.

Povinná zahraniční stáž (DS025) v trvání minimálně 2 měsíců event. ústní prezentace v anglickém jazyce na mezinárodní konferenci.

Kolokvium z Interpretace dat a vědecké metodologie v intenzívní medicíně. Kolokvium se sestává z kritické analýzy metodologie odborného článku po přípravě (na tomto rozboru - typu peer review - uchazeči a uchazečky prokáží porozumění metodologie vědecké práce), analýze a obhajobě vlastní metodologie (ke kolokviu studující předkládají literární rešerši svého tématu, formulované výzkumné otázky a zpracovanou metodologii nebo protokol).

Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS.

Požadavky na absolvování stáží

Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně dvou měsíců nebo aktivní prezentace vlastních dat v anglickém jazyce.

Požadavky na publikační činnost

Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v doktorské dizertační práci.

Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně studentské vědecké konference (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením) (minimálně 2x).

Podání minimálně jedné grantové žádosti v pozici řešitele (např. GAUK).

Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS. Nejméně jedna s uchazečem předložených prací musí obsahovat originální data projektu uchazeče a být publikována v časopise ve třetím (nebo lepším) kvartilu article influence score, a u této práce je uchazeč prvním autorem.

Příprava a úspěšná obhajoba doktorské dizertační práce. Dizertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda uchazeč/ka získal/a teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy.

Požadavky k obhajobě

• kolokvium
• splněné studijní povinnosti podle individuálního studijního plánu

Forma a úprava disertační práce

Disertační práce v klasické formě má následující oddíly:

1. úvodní stránka – uspořádání podle vzoru (příloha);
2. prohlášení o samostatném zpracování disertační práce (příloha);
3. identifikační záznam (příloha);
4. literární úvod a přehled dané problematiky,
5. vymezení cílů práce, včetně stanovení hypotéz;
6. popis použitých experimentálních metod, včetně statistických;
7. přehled dosažených, náležitě dokumentovaných a adekvátně statisticky zhodnocených vlastních výsledků;
8. diskuze metodických postupů a výsledků, včetně srovnání s literaturou;
9. závěry a zhodnocení cílů a hypotéz práce;
10. souhrn (v českém i anglickém jazyce);
11. seznam použité literatury.

Disertační práce, založená na monotematicky zaměřeném souboru minimálně 4 vědeckých publikací, musí být zpracována klasickým způsobem (viz výše, včetně souhrnné diskuse k jednotlivým publikacím). I v komentované disertační práci by měla být uvedena schémata a obrázky, dokumentující zásadní objevy, které práce přinesla. Součástí práce jsou publikované články. Důraz při monotematicky zaměřené disertační práci je kladen zejména na souhrnnou diskuzi k (mono)tématu disertační práce!

Klasická disertační práce by měla mít nejméně 60–80 stran bez citované literatury a příloh. Práce založená na minimálně 4 publikovaných sděleních by měla mít nejméně 30–40 stran originálního textu bez citované literatury a příloh.

Fulltexty publikací jsou zahrnuty v příloze, nikoli v hlavní části práce. Pokud jsou fulltexty chráněny autorskými právy, nebude tato příloha zveřejněna v depositáři.

Práce prochází kontrolou originality – doslovná shoda textu bez adekvátního způsobu citace dle normy (uvozovky, zdroj) je nepřípustná. Výjimku tvoří např. seznam literatury nebo převzaté tabulky, apod.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent/absolventka programu Experimentální intenzívní medicína bude znát principy metodologie vědecké práce v oblasti kritických stavů a multiorgánové podpory. Vyžaduje se základní přehled v celém rozsahu výzkumu (tzv. bench to bedside), od základního přes translační až po aplikovaný vč. klinického. Hluboká znalost je vyžadována u metodologie vlastní práce. Absolvent/absolventka studijního programu umí kriticky hodnotit informace, osvojil(a) si technické i netechnické dovednosti nutné pro vedení týmu a vidí perspektivu dalšího rozvoje ve své oblasti specializace. Kromě akademické kariéry je vybaven(a) též pro vedoucí a koordinační funkce ve svém oboru.

Předpokládané uplatnění absolventů

Absolvent/absolventka doktorského programu Experimentální intenzívní medicína bude buď pokračovat v akademické dráze s důrazem na aspekt edukační (směřování k habilitaci) nebo vědecký (postdok) event. ve vedoucích pozicích neakademického zaměření (např. ve zdravotnických zařízeních).