V květnu 2006 vyhrál Branislav Jakubička cenu za nejlepší přednášku na studentské vědecké konferenci UK 2. LF. Jeho práce „Polymyositida u pacientů s myastenia gravis a thymomem – spíše paraneoplastický jev než skutečně primárně autoimunitní zánět“ zaujala odbornou porotu stejně jako ostatní návštěvníky konference. Šlo o ojedinělý „výkřik“ nebo bude ve vědecké práci pokračovat? Jak trnitá je cesta mladého vědce a kdo mu pomáhá?
Braňo, v květnu jsi vyhrál cenu za nejlepší přednášku v nelehké konkurenci doktorandů. Co si myslíš, že porotu na tvé práci zaujalo?
Skutečně musím říct, že konkurence byla velká. Některých „konkurentů“ jsme se opravdu obávali. Já jsem sice přednášel, ale na projektu se podíleji i další spoluautoři a je to i jejich úspěch. Možná zaujalo to, že jsem byl teprve ve 4. ročníku (pregraduálního studia – pozn. aut.), ale i to, že je to zajímavé téma, a koneckonců asi i přednes, který se mnou doc. Zámečník připravil.
Takže předcházel nácvik přednášky?
Ano, trénovali jsme. Bez toho by to nešlo... (smích)
Cenou za nejlepší přednášku byla účast na zahraniční vědecké konferenci v hodnotě 30.000 Kč. Už jsi výhru využil?
Ještě ne. Chystám se na studentskou vědeckou konferenci do Egypta, která by měla být v lednu nebo v únoru.
Jak ses vlastně k práci s doc. Zámečníkem dostal?
Doc. Zámečník byl mým kroužkovým asistentem na patologii a mě zaujala svalová onemocnění, tak jsem se snažil nějak k tomu najít cestu. Začali jsme se o tom více bavit a doc. Zámečník zrovna rozbíhal projekt, do kterého mě zapojil.
Budeš v práci na Ústavu patologie a molekulární medicíny pokračovat? Na čem teď pracuješ?
Teď je jedna etapa této rozpracované práce ve finální fázi. Odeslal se článek a my doufáme, že vyjde. Samozřejmě projekt bude mít další pokračování a já plánuji další spolupráci. Výhledově se chystám na doktorské studium, ačkoliv si tím ještě nejsem úplně jistý.
Jaký je tvůj názor na možnosti vědeckého zapojení studentů pregraduálního studia?
Já si myslím, že studenti mají dveře na naší fakultě otevřené. Osobně nevím o nikom, kdo by se střetl s nějakou nevraživostí či neochotou vyučujících.
Co je na vědě podle tebe lákavé?
Člověk se věnuje v průběhu studia jednotlivým předmětům jen rámcově. Lákavá je možnost hlubšího poznání určité problematiky. Člověk si také může vyzkoušet, co by ho bavilo. Jen málo lidí je asi rozhodnutých od prváku, co budou dělat. Takže když ho něco zaujme, je dobré, když už v průběhu školy začne na něčem takovém pracovat. A když zjistí, že to není to pravé ořechové, tak se může ještě stále rozhodnout vyzkoušet něco jiného.
A má věda pro mladého člověka jako ty také svá úskalí?
No určitě...(přemýšlí)... Především tomu musí člověk věnovat opravdu hodně svého času. Ale myslím, že těch úskalí není až tak moc, aby to člověka odradilo. A to, o co to člověka obohatí, rozhodně stojí za to.
Děkuji ti za rozhovor.
Já také moc děkuji.
-jr- (from slovak translated by jr 
)
