...nejen o jeho jmenování
Získáním titulu profesor ve svých čtyřiceti letech omladil doc. MUDr. Jan Trka, Ph.D., stárnoucí řady profesorů Univerzity Karlovy – jejich průměrný věk činil v loňském roce 59,5 roku. Ke svému jmenování profesorem v oboru lékařská genetika byl navržen v květnu 2006 vědeckou radou fakulty, v listopadu téhož roku pak schválila jeho jmenování vědecká rada UK. Poslední (a příjemnou) formalitou bude převzetí jmenovacího dekretu na slavnostním shromáždění ve Velké Aule Karolina. Jeho hlavním profesním zájmem je problematika dětských akutních leukémií. V současné době je vedoucím Laboratoře molekulární genetiky při Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN Motol a členem CLIPu (Chilhood Leukemia Investigation Prague).
Dobrý den! Dovolte mi poblahopřát vám k vašemu jmenování!
Můžete, prosím, stručně shrnout téma vaší inaugurační přednášky?
Moje přednáška před vědeckou radou univerzity se samozřejmě týkala leukémií. Mluvil jsem především o tom, co víme o okamžiku vzniku a o příčinách vzniku dětské akutní leukémie, o pre-leukemickém a leukemickém klonu. Hovořil jsem o akutních leukémiích obecně, přesto ale ve většině případů uvádíme jako model akutní lymfoblastickou leukémii, o jejíž etiologii je známo přece jenom více než u akutní myeloidní leukémie.
Jaký přínos pro obor podle vás představuje váš výzkum?
U tohoto druhu výzkumu je to obtížné říci. Asi bych to rozdělil do dvou částí. Jednak naše laboratoř provádí již dlouhou dobu moderní diagnostiku, jejíž efekt je jasně viditelný – podle našich výsledků jsou pacienti zařazováni do léčebných protokolů a přímo podle našich vyšetření je indikována léčba. Co se týče „základnějšího“ výzkumu, zde směřujeme k odhalení etiologie konkrétních subtypů leukémií. Toho zjištění by mělo vést k specifické cílené terapii zaměřené na jednotlivé genové subtypy. V této oblasti je ovšem těžko odhadnutelné, která část složité mozaiky výzkumných výsledků bude v budoucnu hrát tu podstatnou roli.
Profesorem jste se stal v poměrně mladém věku – máte nějaké další dlouhodobé vědecké či akademické cíle?
Co se týče vědeckých cílů, zaměřujeme se i nadále na náš oblíbený subtyp ALL charakterizovaný genem TEL/AML1. Nejvíce nás zajímá, jaká je role tohoto genu v leukemogenezi. Klademe si otázky související především s etiologií a časovými okolnostmi vzniku leukémie. K organizačním záležitostem... přál bych si, abych se dočkal dobrého vyřešení institucionálního financování vědy na vysokých školách. Doufám, že nebudeme s napětím či dokonce hrůzou očekávat, co se stane v roce 2011, kdy skončí velké výzkumné záměry a padne otázka, kdo bude financovat velké výzkumné skupiny na vysokých školách.
Už je tomu zhruba rok, co jste byl jmenován do funkce „proděkana pro vědu a výzkum, zahraniční styky a doktorské studium“. Daří se vám uskutečňovat vaše původní plány? Mluvil jste například o zbavení se „mrtvých duší“ v doktorském studiu...
V této věci jsme, myslím, docela postoupili. Prošli jsem seznamy všech doktorandů, včetně těch, kteří se nám opakovaně nezapisovali ke studiu, a vyzvali jsme je k navázání kontaktu. U těch, u kterých se nám to nepodařilo, jsme studium sami ukončili. V tomto trendu chceme pokračovat i nadále. A co se kupříkladu grantové agendy týče, v tuto chvíli probíhá zásadní reorganizace Grantového oddělení, kam přijímáme nové pracovnice schopné řešit problematiku zahraničních grantů na dobré úrovni. Doufejme tedy, že i zde se situace pomalu mění. Celkově se bohužel tyto změny hýbou kupředu pomaleji než by měly. Jako velké pozitivum bych uvedl loňskou vědeckou konferenci, na jejíž úspěch chceme navázat i letos.
Jedním z vašich dalších cílů byla změna pravidel pro habilitační řízení a jmenovací řízení profesorem... pracujete nějak v této věci?
Na této záležitosti pracujeme v rámci celé univerzity – to znamená spolu s proděkany, kteří mají na starosti akademické kvalifikace, a s prorektorem pro akademické kvalifikace – profesorem Horynou. V tuto chvíli existuje jakýsi návrh, ke kterému by se mělo vyjádřit jednak kolegium rektora, jednak vědecká rada univerzity. Poté by už společná kritéria pro pět lékařských fakult v rámci univerzity měla platit. Upřesnil bych, že nejde pouze o sjednocení již stávajících pravidel, ale též o jejich změnu. Bude kladen větší důraz na citovanost vědecké práce, což například v případě habilitací nebylo, a na doktorské studium – zejména na vedení úspěšných doktorandů.
Posledními dvěma otázkami zabrousím k problematice sporů mezi fakultou a FNM. Co je podle vás příčinou zdejších neshod?
Myslím si, že nemocnice a její vedení je pod velkým tlakem, daným obecně nejistou situací ve zdravotnictví, která doufejme skončila, a přestavbou, která jistě ubírá vedení nemocnice spoustu času a energie. Tato přestavba bezpochyby vyprovokovala některé z vyvstalých otázek – např. problém prostorového uspořádání a s tím související vztahy mezi fakultou a nemocnicí. Dnes mohu konstatovat, že řada sporů, které v říjnu vypadaly jako zásadní a těžko řešitelné, se v této chvíli řeší na docela racionální úrovni. Některá řešení jsou již dohodnutá a obě strany jsou s nimi, myslím, spokojeny.
Přiblížíte nám nynější stav některých konkrétních bodů? Poslední zveřejněnou informací bylo Sepsání smlouvy o budoucí smlouvě...
Smlouva o smlouvě předpokládá uzavření definitivní smlouvy do poloviny letošního roku – to znamená ještě bezpečně v době platnosti vypovězené smlouvy minulé. V tuto chvíli jedná komise, která je tvořena zástupci vedení nemocnice a vedení fakulty. V rámci této komise pracují i jednotliví vyjednavači, kteří spolu řeší konkrétní problémy – tzn. otázku mediků, problém umístění knihovny, problém nájmu různých prostor, které fakulta využívá, úvazky, které by nemocnice potenciálně mohla převzít od fakulty atd. Jedná se tedy na řadě různých úrovní, a my očekáváme ujednocení postojů již během dubna. V květnu či červnu by pak měla být podepsána nová smlouva. Ministr zdravotnictví nyní připravuje více méně standardní podobu závazné smlouvy mezi fakultními nemocnicemi a fakultami a my doufáme, že se mu to podaří již před podepisováním smlouvy naší.
Děkuji vám za rozhovor!
-kr-
