MUDr. Mgr. Jana Šeblová, Ph.D., lékařka urgentní medicíny (2. LF UK, dětský urgentní příjem FN Motol a urgentní příjem nemocnice Kladno) ve své prezentaci připomněla, že zdravotnické povolání patří mezi náročné profese a zdravotníci tak patří ke skupinám, které jsou více ohroženy zhoršením duševního zdraví. Uvedla, že resilienci, odolnost vůči stresorům, je možné i trénovat, i když je do značné míry dána výchovou, temperamentem, geneticky, i životními zkušenostmi, a vyzdvihla důležitost kvalitní komunikace zdravotníků a managementu. Poukázala na to, že prevence a podpora by neměla zůstat osobní záležitostí zdravotníků, ale je nutné je podpořit systémově, nebo i legislativně, protože jejich kondice bezprostředně ovlivňuje kvalitu péče, bezpečnost pacientů a připravenost na kritické události.
Související
Českým zdravotníkům a zdravotnicím chybí skupinová podpora a podpora středního managementu, říká dr. Dominika James Šeblová
Rozhovor s dr. Dominikou James Šeblovou z Ústavu epidemiologie, hlavní řešitelkou projektu Heroes (COVID-19 HEalth caRe wOrkErS study) v České republice.
Epidemioložka Dominika James Šeblová, BA, M.Sc., Ph.D., představila rozsáhlou, ve 26 zemích probíhající studii HEROES, která zjišťovala, jaké rizikové a naopak protektivní faktory mohou mít vliv na zdraví zdravotníků. Jako hlavní řešitelka hovořila o její české podobě, probíhající v letech 2020–2025. Sběr dat, který se v Česku odehrál ve třech časových bodech (2020, 2021 a 2022), mapuje, jaký byl vývoj v čase mezi faktory jako pracovní zátěž během pandemie covidu-19, důvěra v pracoviště, individuální podmínky či zkušenosti a příznaky deprese, psychologického stresu, či syndromu vyhoření. Rovněž zdůraznila, že psychosociální péče o zdravotníky se pozitivně projeví v kapacitě zdravotnického systému.
Epidemioložka doc. MUDr. Pavla Brennan Kearns, Ph.D., popsala konkrétní příznaky deprese, jejíž výskyt celosvětově roste. Představila její hlavní spouštěče pro respondenty v HEROES, byly jimi stres, kontakt s pacienty a zkušenost se smrtí na covid-19 (studie). Dále představila publikovaný vědecký článek, který zkoumal rozdíly ve výskytu deprese během pandemie. Tato studie ukázala, že většina zdravotníků měla po celou dobu vyšší depresivní příznaky a výskyt deprese mezi zdravotníky oproti první fázi zdvojnásobil.
