Navardauskaite R, Dusatkova P, Obermannova B, Pfaeffle RW, Blum WF, Adukauskiene D, Smetanina N, Cinek O, Verkauskiene R, Lebl J. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. 2014 Jan;99(1):299–306. doi: 10.1210/jc.2013-3090. Epub 2013 Dec 20. IF: 6.43
Transkripční faktor PROP1, kódovaný genem PROP1, rozhoduje o diferenciaci jednotlivých buněčných linií hypofýzy. Jedinci s defektem PROP1 mají proto kombinovaný deficit růstového hormonu, TSH, gonadotropinů a často také ACTH – klinický obraz panhypopituitarismu.
Zajímavé je, že v některých zemích střední a východní Evropy jsou defekty PROP1 relativně časté a že jsou způsobeny právě dvěma specifickými mutacemi. Ve spolupráci s univerzitou v Kaunasu a s přispěním Ruty Navardauskaite, která u nás byla na stipendijním pobytu, přivezla vzorky DNA a pomáhala s jejich vyšetřením, jsme vyšetřili 67 litevských pacientů s kombinovaným deficitem hypofyzárních hormonů. U 47 z nich (70,1 %) jsme nalezli bialelickou mutaci PROP1, z toho v 46 případech homozygotní mutaci 296delGA. Jedná se o bezkonkurenčně nejvyšší zastoupení defektu PROP1 ze všech dosud vyšetřených populací.
Při narození měly tyto osoby s PROP1 defektem normální porodní hmotnost a délku, ale už v jednom roce klesla délka na –1,56 SD (medián), výška ve třech letech na –3,43 SD a v pěti letech na –3,70 SD. Hypofýza při zobrazení MRI byla zpočátku zvětšená (benigní pseudotumor vlivem expanze nediferencovaných buněk), ale s věkem její velikost spontánně klesala, a později byla hypoplastická. Zahájení léčby tyroxinem a růstovým hormonem vedlo k urychlení růstové rychlosti na 12,2 cm/rok (rok 1), 9,1 cm/rok (rok 2) a 6,9 cm/rok (rok 3) a dospělá výška po léčbě se jen málo lišila od zdravých osob (–1,04 SD pod cílovou výškou).
Vysoká prevalence defektů PROP1 v Litvě vlivem mutace 296delGA je pravděpodobně důsledkem přenosu dávné ancestrální mutace v litevské populaci. Její zvýšený výskyt i v okolních zemích naznačuje možnost postupného šíření populační migrací v minulých dobách.
Studii představil prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky. Odkaz na článek v plném znění najdete zde – http://press.endocrine.org/doi/full/10.1210/jc.2013-3090
