Kubus, P; Vit, P; Gebauer, RA; Materna, O; Janousek, J. Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology. 2014 Apr;7(2):218–23. doi: 10.1161/CIRCEP.113.000930. Epub 2014 Jan 31. IF: 5.417

Úvod: Data týkající se rizikové stratifikace pomocí katetrizačního elektrofyziologického vyšetření u asymptomatických pacientů s Wolff-Parkinson-White (WPW) obrazem a jejího klinického dopadu jsou limitovaná.
Metodika a výsledky: Retrospektivně bylo sledováno 85 konsekutivních pacientů ve věku <18 let s WPW obrazem a přetrvávající preexcitací do maximální tepové frekvence v průběhu zátěžového vyšetření, u kterých bylo provedeno katetrizační elektrofyziologické vyšetření. Rizikové vlastnosti přídatné síňokomorové spojky (AP) byly definovány, v souladu s recentně navrženými kritérii, jako jakákoli vlastnost z následujících: nejkratší preexcitovaný RR interval (SPERRI) při fibrilaci síní/rychlé stimulaci síní ≤250 ms (nebo antegrádní efektivní refrakterní perioda spojky ≤250 ms, pokud SPERRI nebylo k dispozici) a/nebo inducibilní atrioventrikulární reentry tachykardie. Medián věku při vyšetření byl 14,9 roku. 82 pacientů mělo strukturálně normální srdce, 3 měli hypertrofickou kardiomyopatii. Izolovaná manifestní AP byla u 80 pacientů, kombinace 1 manifestní a 1 utajené AP u 4 pacientů, 2 manifestní AP u 1 pacienta. Rizikové vlastnosti AP byly přítomny u 32 z 85 pacientů (37,6 %) nativně a u dalších 16 ze 44 (36,4 %) po provokaci isoprenalinem. Ablace byla provedena u 41 z těchto 48 pacientů, u zbývajících 7 byla odložena pro těsný vztah AP k převodnímu systému srdečnímu. Ablace byla dále provedena u 18 pacientů s AP bez rizikových vlastností, a to na základě rozhodnutí pacienta, resp. rodičů.
Závěr: 37,6 % vyšetřených asymptomatických pacientů s WPW obrazem přetrvávajícím do maximální tepové frekvence v průběhu zátěžového vyšetření vykazovalo nativně rizikové vlastnosti AP. Ze zbylých pacientů tyto rizikové vlastnosti vykázalo 36,4 % po provokaci isoprenalinem. Ablace byla provedena celkem u 69,4 % pac., kteří vyšetření podstoupili.
Klinický dopad studie: Dosavadní studie u dětí i v dospělé populaci poukazují na potenciální riziko náhlé srdeční smrti u asymptomatických pacientů s WPW obrazem, a to na podkladě rychlého síňokomorového převodu náhle vzniklé fibrilace síní přes manifestní přídatnou síňokomorovou spojku na komory. Na druhé straně, katetrizační ablace přídatných spojek je v moderní době vysoce efektivní a bezpečnou metodou léčby u těchto pacientů. V r. 2012 byla navržena kritéria pro rizikovou stratifikaci uvedených pacientů (PACES/HRS, Heart Rhythm 2012; 9:1006–1124). Naše studie rozšiřuje znalosti o klinických důsledcích této stratifikace. V závislosti na použití isoprenalinu dosáhnou 1/3 až 2/3 dětí s přetrvávající preexcitací do maximální tepové frekvence při zátěžovém vyšetření třídu IIA nebo IIB pro indikace katetrizační ablace přídatné spojky.
Článek shrnul jeho první autor MUDr. Peter Kubuš z Dětského kardiocentra 2. LF UK a FN Motol. Odkaz na článek v plném znění najdete na http://circep.ahajournals.org/content/7/2/218.long.