Letošního ročníku soutěže o Cenu prof. Josefa Kouteckého se zůčastnilo šest talentovaných studentů a studentek. Zatímco s výherkyní Anhelinou Khadanovich a nositelem čestného uznání Kryštofem Haratkem, kteří převzali ceny 16. května, jsme připravili samostatné rozhovory, zde představujeme projekty a plány do budoucna dalších účastníků.
Související
Svoboda, klid a nekonečná zvědavost
Cena profesora Kouteckého byla udělena Anhelině Khadanovich ze 4. ročníku Všeobecného lékařství, převzala ji 16. května 2024 na zasedání vědecké rady. Rozhovor.
Objasnili jsme, jak přistupovat k dětským nádorům ve čtvrté komoře mozkové
Rozhovor s Kryštofem Haratkem z 3. ročníku Všeobecného lékařství, který obdržel čestné uznání v rámci Ceny prof. Josefa Kouteckého.
William Golas (5. ročník)
Má práce vznikla na Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol pod vedením tamních lékařů dr. Miroslava Koblížka a dr. Jana Balka, pod supervizí prof. Josefa Zámečníka. S dr. Koblížkem jsem psal case report o jednom neobvyklém nálezu – lipoblastomu v pravé síni tříletého chlapce. Raritní nádor v hodně netypické lokalizaci – na světě je popsáno jen pár případů. Ten náš byl navíc dovyšetřený i molekulárně, ostatní byly založené jen na morfologii. A před pár týdny vyšel na svět i druhý Q1 článek s dr. Balkem. Tentokrát o aneuryzmatických kostních cystách (ABC). Popisovali jsme dvě nové genové fúze v kontextu recentních objevů v patogenezi ABC i dalších souvisejících nádorů. Ve třeťáku se učíme, že onkogeneze nefunguje tak, že by se člověk někam uhodil a vyrostl mu tam nádor. V tom článku ale popisujeme, že vlastně i to se možná stát může.
Po škole bych se rád věnoval patologii. Dá se v ní skvěle skloubit diagnostika, výuka i výzkum. Co konkrétně bych rád zkoumal ještě nevím, ale když si mě mezenchymální nádory našly samy, tak u nich klidně rád zůstanu.
Tomáš Novák (4. ročník)
Zabývali jsme se vlivem roxadustatu na reaktivitu plicního řečiště u potkana. Roxadustat je klinicky užívané léčivo, jehož indikací je anémie. Jedná o inhibitor enzymu prolyl-hydroxylázy, který svým mechanismem navozuje hypoxii a následně stimuluje tvorbu erytrocytů. Pokud někdo chronicky trpí hypoxií, může se u něj rozvinout plicní hypertenze, která se velmi obtížně léčí. Zjistili jsme, že při užívání tohoto léků se u potkanů zvýšila plicní cévní reaktivita, tudíž by se riziko rozvoje plicní hypertenze při užití roxadustatu nemělo podcenit.
Svoji budoucnost vidím v kardiologii. V létě se proto chystám rozšířit si obzory na stáži v japonském Kjótu na oddělení kardiologie. V nedávné době jsem se zúčastnil výzkumu v IKEMu u prof. Vojtěcha Melenovského, významné osobnosti v oblasti srdečního selhání. Pan profesor je mi velkým vzorem v tom, jak lze skloubit klinickou medicínu s teoretickým výzkumem. Na medicíně se mi líbí, že si může člověk vybrat ze širokého spektra oborů a může se v nich individuálně intenzivně vzdělávat.
Alexandra Romanová (6. ročník)
V našej výskumnej práci sme sa venovali screeningovému programu kolorektálneho karcinómu a faktorom, ktoré ovplyvňujú účasť na ňom. Cieľom bolo identifikovať tie skupiny v populácii, pre ktoré je screening dostupný, ich účasť je však stále nízka. Následne je možné u týchto pacientov uplatniť dodatočné intervencie, ktoré by prispeli k zvýšeniu vyžívania screeningu. Najvýznamnejším výsledkom našej štúdie bolo, že určité skupiny so zvýšeným rizikom kolorektálneho karicnómu, napr. s nízkou fyzickou aktivitou, častou konzumáciou údených mäsových produktov či alkoholu, screening využívajú najmenej. Silná asociácia bola naopak pozorovaná medzi účasťou v screeningu a konzultáciou lekára, čo poukazuje na rolu zdravotníkov v zvyšovaní povedomia o dôležitosti screeningu a motivovaní pacientov ho využiť. Naše výsledky som mala taktiež možnosť prezentovať na World Congress of Gastroenterology 2022 v Dubaji a konferencii PragueONCO 2024. Vedúcim práce bol MUDr. Jan Brož, Ph.D. z Internej kliniky 2. LF UK a FN Motol, ktorému aj týmto ďakujem za systematické vedenie a významnú pomoc.
Po ukončení štúdia by som sa rada venovala detskej onkológii a detskej paliatívnej starostlivosti, pričom by som zároveň chcela pokračovať vo výskumnej činnosti. Tieto odbory si ma získali úzkym prepojením vedy a klinickej medicíny, svojou dynamikou a množstvom inovácií, ktoré pomáhajú v liečbe a zlepšovaní kvality života pacientov. Veľmi dôležitou je pre mňa takisto možnosť blízkeho vzťahu s pacientom a jeho rodinou, ktorý je v detskej onkológii a detskej paliatívnej medicíne podstatným prvkom.
Martin Stanek (5. ročník)
Cílem našeho projektu bylo lépe poznat molekulární pozadí nodulární fasciitidy, přispět tak k vysvětlení jejího rozmanitého biologického chování a usnadnit její diagnostiku. Ač je nodulární fasciitida považována za benigní nádor z myofibroblastů, může recidivovat a ve dvou případech bylo dokonce popsáno její maligní chování. Navíc je její rozpoznání ve světelném mikroskopu poměrně obtížné, a proto se její nález často verifikuje molekulárními metodami. Naše studie ukázala, že spektrum molekulárních změn v této unikátní jednotce je nejspíše širší, než se předpokládalo. Avšak vztah mezi molekulárními změnami u fasciitidy a finální klinickou prezentací zůstává předmětem pro další zkoumání.
Aktuálně studuji pátý ročník na 2. lékařské fakultě. Ve třetím ročníku mne zaujala krása a diverzita světa patologie, a proto když mi profesor Zámečník na konci ročníku nabídl možnost spolupráce na výzkumných projektech na Ústavu patologie a molekulární medicíny, s radostí jsem tuto nabídku přijal. Ač jsem měl ze začátku velký respekt z akademického prostředí, tak se díky laskavému vedení a pomoci od zkušenějších kolegů mé obavy rozplynuly a vědeckou práci si stále více užívám. Možnost posouvat dál poznání v tomto krásném oboru beru jako úžasnou příležitost a těším se na další projekty i do budoucna.
