Neinvazivní detekce postižení mozkové cirkulace u pacientů s Alzheimerovou chorobou – neurosonologické vyšetření

Publikaci představuje první autorka MUDr. Barbora Urbanová z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Ateroskleróza mozkových tepen a z ní vyplývající mikroangiopatie byly tradičně spojovány především s vaskulární demencí. Existují ovšem epidemiologické a klinickopatologické důkazy o tom, že mikroangiopatie hraje roli také v patofyziologii vzniku či progrese Alzheimerovy choroby. Tak například klasické cévní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy jsou častější u pacientů s Alzhemierovou chorobou než u zdravé populace. Pacienti s výraznější aterosklerózou karotid a vyšší hodnotou intima-media thickness mají větší riziko rozvoje demence jakékoli etiologie. Rovněž projevy mikroangiopatie na zobrazovacích metodách mozku, jako například léze bílé hmoty nebo mikrohemoragie, jsou častější u pacientů s Alzheimerovou chorobou než ve zdravém mozku. A není překvapivé, že u pacientů se známkami mikroangiopatie postupuje kognitivní porucha rychleji.

Cílem našeho článku bylo podat přehled o charakteru případného postižení extra- a intrakraniálních tepen zjistitelném při neurosonologickém vyšetření u pacientů s mírnou kognitivní poruchou či u pacientů s Alzheimerovou chorobou ve stadiu demence ve srovnání se zdravými kontrolami. Neurosonologické vyšetření je neinvazivní vyšetření umožňující posoudit tíži aterosklerózy karotid, určit průtokové rychlosti hlavními intracerebrálními tepnami a pomocí různých indexů stanovit rezistenci cévního mozkového řečiště a zjistit cerebrovaskulární rezervu v reakci na sníženou dodávku kyslíku do mozku. Rovněž je možné zhodnotit přítomnost či tíži mozkové mikroembolizace například u kardiálně rizikových pacientů.

Zjistili jsme, že podle dostupných studií mívají pacienti s Alzheimerovou chorobou ve stadiu demence nižší celkový průtok krve mozkem a nekonzistentně nižší průtokové rychlosti některými velkými intracerebrálními tepnami, především a. cerebri media, která byla studována nejčastěji. Jako nejzajímavější parametr se jeví cerebrovaskulární rezervní kapacita stanovená například pomocí breath-holding indexu (test se zadržením dechu, a tím snížením dodávky kyslíku do mozku). Tato rezervní kapacita je u pacientů s demencí při Alzheimerově chorobě významně nižší než u zdravých kontrol. Studií s pacienty s mírnou kognitivní poruchou je zatím velmi malé množství a výsledky jsou nekonzistentní.

Význam neurosonologických studií u pacientů s demencí Alzheimerova typu a s mírnou kognitivní poruchou spočívá v možnosti popsat charakter cévního postižení těchto pacientů a v budoucnu případně přispět k  přesnější predikci rychlosti progrese kognitivního deficitu.

http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fnbeh.2014.00004/abstract