Podle čeho se pacienti s Alzheimerovou nemocí orientují v prostoru?

Publikaci představuje první autorka MUDr. Martina Pařízková z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

V důsledku stárnutí populace dochází k výraznému nárůstu počtu osob trpících Alzheimerovou nemocí, a proto se z tohoto onemocnění stává významný socioekonomický problém. Léčba Alzheimerovy nemoci je nejvíce účinná v časných klinických stadiích, a z toho důvodu vzrůstá snaha nalézt nové, jednoduché, spolehlivé a finančně dostupné testy, které by umožňovaly odhalit kognitivní změny v počátečních stadiích tohoto onemocnění a které by se mohly používat pro časnou diagnostiku. Prostorová navigace je kognitivní funkcí, která závisí na oblastech mozku, jež jsou postižené již v časných stadiích Alzheimerovy nemoci, a proto testování prostorové navigace má potenciál detekovat i lehký kognitivní pokles spojený s touto nemocí.

V rámci naší studie podstoupilo 113 účastníků (pacienti s časnou Alzheimerovou nemocí ve stadiu mírné kognitivní poruchy a demence spolu se staršími kognitivně nepostiženými dobrovolníky) vyšetření prostorové orientace v experimentální virtuální úloze v bludišti tvaru písmene „Y“ (Y-maze). Prokázali jsme, že čím výrazněji měli pacienti s Alzheimerovou nemocí narušeny kognitivní funkce, tím méně se orientovali podle okolních bodů, méně si vytvářeli představu (mapu) okolního prostředí a více spoléhali na dříve naučený směr pohybu. Dále jsme prokázali, že změna strategií orientace v prostoru souvisela s atrofií hipokampu a bazálního telencefala, tedy struktur, které jsou jako jedny z prvních postiženy u Alzheimerovy nemoci a které jsou důležité pro tvorbu mapy okolního prostoru. Naše výsledky ukazují, že změna v preferenci orientačních strategií může odrážet schopnost kognitivní adaptace na časné neurodegenerativní změny v hipokampu a bazálním telencefalu a že testování prostorové orientace představuje vhodný nástroj pro časnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29358117