Agentura pro zdravotnický výzkum slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně z 2. lékařské fakulty, kteří získali Cenu ministra zdravotnictví za projekty vypracované s její podporou
Agentura pro zdravotnický výzkum ČZ spadá pod Ministerstvo zdravotnictví ČR, jejím účelem je podpora aplikovaného výzkumu a inovací ve zdravotnictví. Navázala na Interní grantovou agenturu MZ ČR a za deset let existence podpořila více než 1 040 projektů v celkové výši přesahující 11,5 miliardy korun. Agenturu v roce 2014 založil prof. Miroslav Ryska (1953–2022), gastroenterochirurg, vědec, pedagog, emeritní přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN a dlouholetý předseda agentury.
Rozhovory a prezentace projektů vědců a vědkyň připravujeme s výhledem na slavnostní konferenci, která proběhne 12. září 2024 v Kongresovém centru České národní banky, a na výstavu, která se uskuteční od 23. září do 11. října 2024 v prostorách Karolina (Ovocný trh 560/5, Praha 1). Na výstavě bude možné prohlédnout si mimo jiné medailonky všech laureátů cen ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj.
Zdroje: Newsletter AZV 1/2024, web AZV
Prof. MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D., se věnuje výzkumu a diagnostice imunodeficiencí v laboratořích CLIP na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FNM. Je proděkanem pro vědu a výzkum.
Pomáhá mi, že potkávám chytré a podobně nadšené lidi
Co vás naučily vaše děti?
Určitě mi znovu připomněly to, že čas plyne rychle. To jsem si uvědomil asi nejvíc. Mezi 30 a 35 rokem už člověk začíná žít ve ve stavu, kdy se jednotlivé roky od sebe moc neliší a pak najednou máte děti a vidíte, jak strašně rychle se vyvíjejí za rok a za tři a za pět let.
A pak mě strašně potěšila dětská zvídavost – jak nasávají informace jako houby a jak je relativně jednoduché mluvit i s dětmi mezi sedmým desátým rokem o složitých věcech. Přijde mi hezké, že mladá mysl ještě funguje jinak a v něčem obdivuhodně. My starší už tu zvídavost nemáme, už se neptáme. Jen šermujeme názory a neptáme se.
Co jste v poslední době přečetl za knihu?
Naposledy mě zaujala kniha Kde zpívají raci. Krásný román. Americká realita východního pobřeží 70. let. Dospívající dívka zůstane sama v bažinách, v chatrči. Její rodina se rozpadne – tatínek je alkoholik, všichni utečou a ji tam nechají. Ona tam pak polodivoce vyrůstá a má krásné interakce s přírodou a složité interakce s lidským světem.
Máte nějaké vzory v popularizaci vědy? Četl jste jako kluk edici Kolumbus?
V době reálného socialismu mi jako klukovi popularizaci vědy zastupoval časopis ABC, což sice nebylo nic velkého, ale sledoval jsem v něm třeba kosmonautiku. V mládí jsem hodně četl sci-fi.
Měl bych přiznat, že co se týče popularizace vědy, v zásadě tápu. Nemám jasný vzor, jak to dělat. Vidím, že některé TED Talks jsou perfektní. Líbilo se mi, jak o vědě do univerzitního časopisu Forum psala Pavla Hubálková (přestoupila do časopisu Wired, pozn. red.). Snažím se chodit na přednášky lidí, kteří něco dokázali. Naposledy jsem byl akci francouzské ambasády Sounds of Science, kde vystoupili tři nobelisté.
Doslechl jsem se, že se na výletech pokoušíte svým kamarádům vysvětlit, co děláte. Daří se vám to?
Jako mladší jsem do toho byl zapálenější. Jak ty lidi ale znám déle, tak už jsem jim to, co jsem chtěl sdělit, řekl. Jakmile má ale někdo zájem a pět minut, tak to jde. Je ale těžké najít toho, kdo má zájem, a téma otevřít. Možná jsem o něco pohodlnější a nechci riskovat odmítnutí. Někdy mě taky brzdí ostych – nechci se vytahovat, což je blbost. Tenhle druh debat byl snazší v době covidu, kdy se lidé o takové věci zajímali, například co to je DNA, test na protilátky, PCR a dále viry – jak může být virus nový, jak se mění a podobně.
Jedna věc je při popularizaci dostat dané téma na úroveň, která se stále drží pravdy, je rozumná, a vyhnout se přitom banalitě.
Nejsou třeba detaily, ale mělo by to dávat smysl. Například když si to poslechne má žena, která není vědec, a pak mi to přetlumočí. To mi přijde jako dobrá popularizace. Ale pak je popularizace, která jde vychýleným směrem – vsugeruje lidem „ono by to mohlo být takhle“ a z toho se udělá „ono to tak je“. Střípek zajímavé otázky tam může být, ale nepanuje konsensus, že takhle ty věci fungují. To už je blbost. To už není popularizace.
Myslíte si, že by lékaři měli vykonávat nějakou duševní hygienu, mít terapeuty?
Já bych tu vaši otázku rozšířil na to, zda nás má – formálně i prakticky – zajímat rozvíjení schopností vlastní mysli. To zcela jistě ano. Je to neuvěřitelně bohatý zdroj chápání sebe sama, ale i vztahování se ke světu a potažmo i k práci. S ohledem na medicínu a vědu – většinu v nich tvoří intelektuální práce zaměřená na pacienta, co sedí proti nám, nebo na nějaký problém, který chceme vyřešit, abychom pomohli pacientům příštím.
Vlastně je překvapivé, jak málo pracujeme na posilování schopností vlastní mysli, když uvážíme, jak hodně ji potřebujeme a používáme. Při sportu si lidé, i když nemají ambice vyhrát, berou k ruce trenéra, aby je naučil správně cvičit, běhat nebo plavat. Ale kolik z nás si vezme trenéra na to, abychom líp mysleli?
A které nástroje nebo trenéry vedle psychologie používáte vy?
To je dlouhá historie různých věcí. Kdysi jsem měl období, kdy jsem jezdil meditovat. Teď už to ochablo. Momentálně potřebuju pohyb – vím o sobě, že moje hlava funguje líp, když mám každý den nějaký typ pohybu, ať už je to chození, ježdění na kole nebo cokoliv jiného. Myslím, že každý si musí najít to, co potřebuje. Největší problém je, když nic nenajde a ani nic nehledá. To bych viděl jako varovné znamení. A alkohol to není a myslím, že ani jiné substance. Mohou být příjemné nebo zajímavé, ale mysl podle mého nepodporují a nerozvíjí.
Kde berete zápal pro to, co děláte?
To je super otázka. Mojí osobnost nejvíc podporuje pocit, že jsem součástí něčeho velkého, co dává smysl a má přínos pro lidi a společnost. Pomáhá mi, že potkávám chytré a podobně nadšené lidi. Ve vědě opravdu potkáte super lidi se zápalem do toho, co dělají. Je to mezinárodní prostředí. Člověk cítí a vnímá i neverbálně, že je to stavba, která nás jako lidstvo propojuje. Takže i když mám slabé dny nebo slabé úseky v životě, tak tohle to mi dává velký smysl a je to zdroj toho, proč se oklepat a stejně to zkoušet dál.
Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2019
Projekt: Dysregulace imunitního systému: vlastnosti lymfocytů u pacientů s immunodeficiencí a autoimunitními projevy
Instituce příjemce: Univerzita Karlova (2. lékařská fakulta), Praha
Instituce spolupříjemce: Fakultní nemocnice v Motole, Praha; Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno
Řešitel: doc. MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D.
Spolupracovníci: prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc., Mgr. Marcela Vlková, Ph.D., RNDr. Veronika Kanderová, Ph.D.
V projektu jsme se zabývali pacienty s primárními imunodeficiencemi (PID). Ti trpí poruchami imunitního systému, který nedostatečně reaguje na infekce, a zároveň u nich v některých případech selhává kontrola a celková rovnováha imunitní reakce. Dysregulovaný imunitní systém pak vyvolává alterovanou reakci, často autoimunitní, namířenou proti vlastnímu organismu.
Ve své vymezené oblasti bádání jsme propojili výsledky vědecké (mutace lidských genů u pacientů poskytují informaci o roli daného genu) s tvorbou nových diagnostických postupů. Celkem jsme publikovali deset mezinárodních článků, pracovali jsme v rámci evropského konsorcia EuroFlow a podíleli jsme se na vývoji cytometrikcého diagnostického testu, který je nyní komerčně dostupný celosvětově. Pacienti s PID v České republice tak dostanou nejmodernější diagnostickou a následně léčebnou péči na Evropské úrovni.
V návaznosti na projekt byl v ČR zaveden novorozenecký screening závažné imunodeficience a výzkum pokračuje jak v projektech podpořených AZV tak i v konsorciu EuroFlow, které nyní poskytuje program externí kontroly kvality pro laboratoře z celého světa.
Související
Se studenty se potkávám vážně rád
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Jan Zuna
Na rodičovské dovolené člověk napsal nejlepší články
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: doc. Petra Laššuthová
Proděkan pro vědu: K čemu je dobrá věda a výzkum v medicíně? Jak je na tom 2. LF? A kdo výzkum platí?
Proděkan pro vědu, prof. Tomáš Kalina, rozvádí, k čemu je dobrá věda a výzkum v medicíně a jak je na tom v tomto ohledu 2. lékařská fakulta.
Pomáhá mi, že potkávám chytré a podobně nadšené lidi
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Tomáš Kalina
V New Yorku jsem mívala ráda SoHo a Chelsea, dnes asi muzea
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Anna Šedivá
Související
Dáváme buňkám obsáhlý dotazník
Jedním ze čtyř profesorů 2. lékařské fakulty, kteří na slavnostním ceremoniálu v Karolinu 5. června převzali z rukou ministra školství Roberta Plagy jmenovací dekret, byl Tomáš Kalina. Jmenován byl v oboru lékařská imunologie. Rozhovor.
MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D. – rozhovor
Do stavu docentů v nedávné době přibyl MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D., lékař a pedagog z Kliniky dětské hematologie a onkologie. „Přestat předpokládat a očekávat. Na to nejsme v běžném životě zvyklí.“
Prof. Tomáš Kalina obdržel Cenu Františka Běhounka
Cenu uděluje ministr školství výzkumnému pracovníkovi, který přispěl k propagaci a popularizaci svého vědního oboru a k šíření dobrého jména České republiky v Evropě.
Prof. Tomáš Kalina získal ocenění Joseph T. Trotter Leader in Cytometry Technology
Prestižní ocenění převzal imunolog na konferenci CYTO 2022 ve Filadelfii.
Prof. Pavel Seeman, doc. Tomáš Kalina a dr. Ester Mejstříková oceněni ministrem zdravotnictví
Doc. Kalina obdržel Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj a prof. P. Seeman dr. Mejstříková čestná uznání. Seznamte se s jejich prací...
