Na rodičovské dovolené člověk napsal nejlepší články

Na rodičovské dovolené člověk napsal nejlepší články

Štítky
Agentura pro zdravotnický výzkum slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně z 2. lékařské fakulty, kteří získali Cenu ministra zdravotnictví za projekty vypracované s její podporou

Agentura pro zdravotnický výzkum ČZ spadá pod Ministerstvo zdravotnictví ČR, jejím účelem je podpora aplikovaného výzkumu a inovací ve zdravotnictví. Navázala na Interní grantovou agenturu MZ ČR a za deset let existence podpořila více než 1 040 projektů v celkové výši přesahující 11,5 miliardy korun. Agenturu v roce 2014 založil prof. Miroslav Ryska (1953–2022), gastroenterochirurg, vědec, pedagog, emeritní přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN a dlouholetý předseda agentury.

Rozhovory a prezentace projektů vědců a vědkyň připravujeme s výhledem na slavnostní konferenci, která proběhne 12. září 2024 v Kongresovém centru České národní banky, a na výstavu, která se uskuteční od 23. září do 11. října 2024 v prostorách Karolina (Ovocný trh 560/5, Praha 1). Na výstavě bude možné prohlédnout si mimo jiné medailonky všech laureátů cen ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj.

Zdroje: Newsletter AZV 1/2024, web AZV


Doc. MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D., je dětská neuroložka. Působí na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FNM, vede Neurogenetickou laboratoř.

Na rodičovské dovolené člověk napsal nejlepší články

Byla jste letos víc vědkyní, nebo administrátorkou grantů?

Rozhodně – a bohužel – administrátorkou. Když vedete laboratoř, asi to jinak nejde. V každodenním shonu řešíte jen praktické záležitosti a na vlastní aktivity máte čas jen večer. Navíc se laboratoř musela stěhovat, naštěstí vše dobře dopadlo a od 24. července jsme v nových prostorách, ale zařizování a vybavování bylo vyčerpávající, a trvalo déle než rok. Jsem ale ráda, že teď za mě vše převzala kolegyně, která bude laboratoř vést, když odcházím na rodičovskou dovolenou, dr. Anna Uhrová Mészárosová. Doufám, že i z tohoto důvodu budu mít rozvázané ruce a více času na zajímavou grantovou činnost. Zatím to tak již bylo dvakrát, že na rodičovské dovolené člověk na něco i přišel a v podstatě i napsal nejlepší články. Jednak hlava funguje nějak jinak a snad lépe, a určitě pomáhá i pocit štěstí a naděje, který s narozením dítěte přichází.

Bill Callahan: Apocalypse, 2011.

Kterou knihu máte teď na nočním stolku a které album poslední dobou posloucháte?

Poslouchám Billa Callahana, album z roku 2011 Apocalypse, oslovuje mě zejména závěrečná skladba One Fine Morning... Přivedla mně k tomu novinářka a hudební

publicistka pro deník Guardian Laura Barton. Jeden z jejích článků, velmi citlivě napsaná esej o pozdním mateřství, je protkán touto písní. A protože jsem sama v podobné situaci, oslovilo mě to. I způsob, jakým je album rozvrženo: písně, které mu předcházejí, jsou o změně vnímání, a to až do poslední písně, která, jak řekl Callahan: „Je to píseň o tom, jak nechat jít." A jak píše Laura Barton: „Kdybych měla popsat mateřství, bylo by to takhle.“

A souvisí to s tím, co čtu večer. I když je to moje třetí mateřství, musím si vše znovu připomenout, takže se vracím ke knížkám, které mi pomohly už u dvou dětí: o tom, jak zacházet a manipulovat s miminkem, jak děti ukládat ke spaní, jaké jsou dětské nemoci a podobně.

Je vám blízká potřeba oprostit se od společenských konvencí? A spíše ve feministickém, nebo sociálně levicovém duchu? Narážím na váš oblíbený román Mandaríni od Simone de Beauvoir…

To si tedy pamatujete! Jistě, nemyslet v těchto mezích. Spíše se snažím pozorovat a pochopit, že svět není světem rovných šancí. Každý má jinou startovní čáru – a je dobré snažit se mu v rámci těchto možností pomoci dosáhnout maxima. To je asi levicová myšlenka, ale jistě i feministická – každý, kdo je někde v menšině, ve znevýhodněném postavení a podobně, zažil, že je příliš mnoho bitev, které musíte zbytečně vybojovat. A dokazovat. A proč by tím měl někdo procházet? 
 

Simone de Beauvoir (1908–1986). Román Les Mandarins z roku 1954 vyhrál Goncourtovu cenu. (Foto: Wikimedia Commons)

Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2020

Projekt: Celogenomové a RNA masivně paralelní sekvenování jako nástroj pro objasnění příčin vzácných typů dědičných neuropatií

Instituce příjemce: Univerzita Karlova (2. lékařská fakulta), Praha

Instituce spolupříjemce: Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Řešitel: doc. MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D.

Spolupracovníci: prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D., MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., Ing. et Ing. David Staněk, Ph.D., MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Cílem projektu bylo vyšetřit rodiny s dědičnou neuropatií (DěN), u kterých příčina onemocnění byla neznámá i po provedení všech v té době dostupných testů (masivně paralelní sekvenování panelu genů i exomové sekvenování, mapování a vazebné analýzy pomocí SNP čipů, apod.).

K odhalení příčiny DěN jsme využili inovativní moderní technologie. Celkem bylo v projektu vyšetřeno 163 pacientů ze 140 rodin s DěN, z toho byla příčina objasněna u 33 rodin (23.5 %). Podařilo se nám, díky spolupráci, objevit zcela nový typ DěN v důsledku poruchy genu ATP1A1. Tento objev jsme společně publikovali v American Journal of Human Genetics. Dále byly objasněny příčiny nemoci u dalších 32 rodin se vzácnými typy DěN. V rámci mezinárodní spolupráce jsme se podíleli na funkčních a RNA studiích variant v MORC2SPTLC2 genu.

Výsledky byly publikovány formou originálních prací i spoluúčastí na publikacích v rámci spolupráce. Celkem šlo o 10 publikací s dedikací projektu (souhrnný IF 76,97).

Poznatky a zkušenosti získané v rámci řešení projektu byly úspěšně implementovány do běžné praxe. Realizace projektu zvýšila úroveň genetické i neurologické diagnostiky a pacientům poskytuje nejmodernější dostupné diagnostické možnosti, které bylo třeba dříve hledat v zahraničí.

 

Související

Když trpíte onemocněním, které má na světě jenom několik málo rodin, jak takovou pravděpodobnost budete vnímat?

5. 6. 2023
Štítky

Doc. Petra Laššuthová zkoumá mimo jiné vrozenou necitlivost k bolesti a dědičné senzitivní a autonomní neuropatie. Stala se spoluautorkou studie Genetic pain loss disorders v časopise Nature Reviews Disease Primers (16. 6. 2022), která shrnuje příčiny, průběh a možnosti léčby těchto dvou skupin vzácných onemocnění. Rozhovor.

Nové granty AZV pro fakultu – jsme úspěšní!

24. 2. 2020

Agentura pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví zveřejnila výsledky grantové soutěže na rok 2020. Šest pracovišť naší fakulty získalo celkem deset grantů v celkové finanční hodnotě přesahující 110 milionů Kč...


 

Související

Vytvořeno: 5. 8. 2024 / Upraveno: 19. 9. 2024 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.