Jak byste své babičce vysvětlila to, čím se zabýváte?
Zabývám se průtokovou cytometrií, což je metodika, která umožňuje rozpoznat jednotlivé buňky, přiřadit je ke konkrétní buněčné linii, určit, jestli je ta buňka spíše zralá nebo nezralá. V rámci projektu, za který jsme dostali Čestné uznání ministra zdravotnictví, jsme se zabývali tím, jak tuto metodiku co nejlépe použít pro studium krevních buněk a poznat, jestli je krvetvorba, tedy vývoj krevních buněk v kostní dřeni, normální, anebo jestli tam můžeme najít nějakou atypii, která by svědčila o nádorovém onemocnění či poruše krvetvorby.
Anotace grantu:
Krevní buňky lze rozdělit na myeloidní a lymfoidní. Vývoj myeloidních buněk probíhá v kostní dřeni a jeho porucha může vést ke vzniku selhání krvetvorby nebo naopak k rozvoji nádorového onemocnění. Cílem našeho projektu bylo studium myeloidní linie v kostní dřeni pomocí metodiky průtokové cytometrie, která umožňuje buňky jednotlivých stádií definovat pomocí souboru molekul přítomných na povrchu nebo uvnitř buněk. V rámci projektu jsme vyvinuli a optimalizovali postup postavený na detekci 9-12 znaků a změřili takto více než 1500 vzorků kostní dřeně. Tato komplexní data jsou nejen základem pro stanovení věkově specifických norem zastoupení normálních myeloidních buněk v kostní dřeni, ale i identifikaci nádorových myeloidních buněk v případě akutní myeloidní leukémie. Rozšířená varianta této zkumavky byla optimalizovaná pro moderní metodiku spektrální cytometrie a slouží pro výzkumné účely studia myeloidní linie v kostní dřeni. V rámci mezinárodní spolupráce jsme společně vytvořenými zkumavkami popsali typické nálezy u vzácných onemocnění juvenilní myelomonocytární leukémie a specifických subtypů akutní myeloidní leukémie umožňující identifikaci těchto onemocnění před získáním/bez informací výsledků jiných vyšetření. Komplexní analýzou vzorků pacientů po transplantaci kostní dřeně jsme dále identifikovali znaky související s nedostatečnou odpovědí na iniciální terapii reakce štěpu proti hostiteli s vlivem na dlouhodobou morbiditu a mortalitu. Výsledkem projektu je celkem 6 publikací v časopisech se souhrnným impakt faktorem 40,814 (1 publikace v D1, 1 v Q1, 4 v Q2). Námi vyvinuté metodiky přispějí především ke zlepšení diagnostiky selhání krvetvorby a myeloidního nádorového onemocnění.
Jaké je využití vašich zjištění a za jak dlouho se dostane do praxe?
To, na čem jsme pracovali, se nám už do praxe podařilo zavést. V případě testu pro průtokovou cytometrii to znamená, že navrhneme a následně optimalizujeme takovou kombinaci protilátek proti buněčným znakům, které nám umožňují buňky dobře popsat. Tu jsme vytvořili do podoby zkumavky částečně již obsahující zmíněnou kombinaci protilátek, do níž se tedy následně přidá vzorek daného pacienta, většinou kostní dřeň, a vzorek standardním způsobem zpracuje a změří. Tento test je součástí rutinního vyšetřování, nasbírali jsme rovněž velké množství změřených dat. Na těch je možné se učit, jak data co nejlépe analyzovat a interpretovat.
To, na čem jsme pracovali, se nám už do praxe podařilo zavést. V případě testu pro průtokovou cytometrii to znamená, že navrhneme a následně optimalizujeme takovou kombinaci protilátek proti buněčným znakům, které nám umožňují buňky dobře popsat.
Psala jste mi, že spadáte do kategorie pracujících matek a snažíte se stihnout, co se dá. Jak se vám to daří? Je mezi mladými vědkyněmi téma, zda a kdy mít dítě?
Myslím si, že pro ženy je tohle obecně velice složité. Vidím i rozdíl v tom, kdy je optimální čas (do té míry, do jaké se mateřství dá naplánovat): jestli v mladém věku, kdy má člověk více sil, nebo naopak v pozdějším věku, kdy už má nějaké zkušenosti, získá expertizu, je zaběhnutý v práci. Já sama patřím do té druhé kategorie, mou výhodou tedy byly předchozí pracovní zkušenosti, což mi umožnilo se dříve zapojit a třeba i z domova pokračovat v práci na rozdělaných projektech, neztratit kontinuitu.
Pomohla mi podpora naší laboratoře, profesora Jana Trky a profesora Ondřeje Hrušáka. Umožňují mi pracovat na částečný úvazek, nastavit si pracovní dobu tak, jak mám hlídání pro dceru. Bez toho a velké pomoci mé rodiny by se mi to dařilo jen stěží.
Myslím si, že v České republice obecně není pořád vyřešena institucionální nebo jiná péče o děti tak, jak je to v zahraničí..
Co by v tomto ohledu šlo zlepšit?
Myslím si, že v České republice obecně není pořád vyřešena institucionální nebo jiná péče o děti tak, jak je to v zahraničí. Při řešení tohoto grantu i v rámci jiných spoluprací jsme v kontaktu s kolegy z Nizozemska, Belgie, Německa, kde se matky vracejí do zaměstnání mnohem dřív. Jednoduché to samozřejmě není nikde, ale běžné jsou částečné úvazky (často pro oba rodiče, kteří se v péči střídají), existence a počet jeslí/školek přijímajících děti mladší tří let, někde to je garance míst pro děti, nebo dokonce finanční podpora umožňující mít chůvu, přídavky na děti. To vše by u nás šlo zlepšit, garance místa je v tuto chvíli pouze pro děti starší tří let, úleva na dani (školkovné) se naopak zrušilo...
Proč jste se vydala ve výzkumu zrovna touhle cestou?
V tom, jak jsem se dostala do CLIPu, hrála do jisté míry roli náhoda. Začala jsem dobrovolným kroužkem a brzy se zapojila do projektu s mojí budoucí školitelkou, doktorkou Ester Mejstříkovou. Mám opravdu ráda cytometrii, je to elegantní metoda, která se stále rozvíjí. Vytvářet panely nebo analyzovat data má v sobě i hravou složku, něco technického, matematického. Zároveň se naše práce přímo odráží v diagnostice pacientských vzorků a dává tak hlubší smysl.
Mám opravdu ráda cytometrii, je to elegantní metoda, která se stále rozvíjí. Vytvářet panely nebo analyzovat data má v sobě i hravou složku, něco technického, matematického.
Co děláte ve volném čase, pokud vám nějaký zbývá?
Mimo dcery mám pejska, kterému patří část mého času. Rekreačně hraji beach volejbal a když je více času o dovolené, tak ráda čtu. V poslední době hlavně české autorky – Petru Dvořákovou, Kateřinu Tučkovou, Petru Soukupovou… Naposledy Těla od Kláry Vlasákové, teď mám rozečtený Šikmý kostel 3.
Související
Se studenty se potkávám vážně rád
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Jan Zuna
Na rodičovské dovolené člověk napsal nejlepší články
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: doc. Petra Laššuthová
Proděkan pro vědu: K čemu je dobrá věda a výzkum v medicíně? Jak je na tom 2. LF? A kdo výzkum platí?
Proděkan pro vědu, prof. Tomáš Kalina, rozvádí, k čemu je dobrá věda a výzkum v medicíně a jak je na tom v tomto ohledu 2. lékařská fakulta.
Pomáhá mi, že potkávám chytré a podobně nadšené lidi
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Tomáš Kalina
V New Yorku jsem mívala ráda SoHo a Chelsea, dnes asi muzea
AZV slaví deset let existence. Představujeme vědce a vědkyně, jejichž projekt ocenil ministr zdravotnictví: prof. Anna Šedivá